Náročné Vánoce? Uleťte na Kubu

Je úžasné, když si člověk plní svoje sny a má radost z toho, že mu vyšly. To samé platí v mém případě. Přestože můj sen o Kubě se zdál být zpočátku jako zakletý.

 

PLÁN Č. 1 – POZNÁME KUBU NA VLASTNÍ PĚST

Před dvěma lety jsme měli s přítelem všechno naplánované, zakoupené letenky, promyslěný plán cesty, proklikaných mnoho stránek na internetu o půjčení aut, o možnostech ubytování a pod. Plán byl jet na vlastní pěst.
Počítali jsme, že nás to bude stát okolo 2000 € na osobu.  Tato cena zahrnovala:

• letenku,
• ubytování,
• stravu,
• pojištění,
• zapůjčení auta,
• víza.

O dovolené na vlastní pěst se více dočtete i v našem starším blogu.
Bohužel, z pracovních důvodů se nám naše cesta zrušila, jen 3 týdny před plánovaným odletem.
Zavládl smutek a velká zlost. Na slovo Kuba jsem začínala být alergická. Už jsem se začala pomalu smiřovat s tím, že Kubu nikdy neuvidím.
Tento rok se však začalo blýskat na lepší časy a téma Kuba se opět začalo skloňovať v naší domácnosti.

 

 

PLÁN Č. 2 KUBA -  ABSOLUT  TOTAL S BUBEM

Více a více jsem se nořila do katalogu BUBO a viděla jsem se na Kubě. Nedokázala jsem si představit, že se tam jednou nevydáme. Touha vidět tuto specifickou zemi byla silnější než všechny překážky.
Slovo dalo slovo a naší prvotní myšlenku jet na vlastní pěst, jsem změnila na organizovanou dovolenou přes cestovku. Moje smýšlení ovlivnili velmi pozitivní reference na stránkách BUBO.

 

KDY CESTOVAT NA KUBU

Na Kubě je po celý rok velmi příjemně. Teplota v noci zde málokdy klesne pod 20 stupňů a přes den se pohybuje okolo 25 – 30 stupňů. Podle dostupných informací nejméně prší v období kubánské zimy, t.j. od listopadu do března. Nám však více vyhovovalo léto.
Měli jsme obavy z počasí, jelikož od května do října je období dešťů a v září je zase sezóna hurikánů. Jak se říká, risk je zisk, a tak i my jsme se začali na to takhle dívat.
Delší dny v létě nás přesvědčily o tom, že děláme dobře. Vybrali jsme si termín od 3. 7. – 18. 7. 2014.
 

PAS, VÍZA, ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ JSOU POVINNÁ VÝBAVA

K vycestování na Kubu potřebujete:

• platný cestovní pas  (se dvěma volnými stránkami, platnost ještě min. 6 měsíců po datu návratu),
• víza – o víza se nám, naštěstí, postaralo BUBO. Pokud cestujete na vlastní pěst, musíte si víza zabezpečit sami.
• Od 1. 5. 2010 jsou všichni cestující na Kubu povinni předložit při vstupní kontrole zdravotní pojištění na dobu pobytu.

 

NÁVRAT DO ČASŮ SOCIALISMU

Přílet na ostrov svobody začal dlouhou frontou ve směnárně.

Návštěvník Kuby má k dispozici speciální měnu, konvertibilní kubánské peso – CUC. Něco jako u nás byly kdysi tuzexové bony.

Přesunuli jsme se do hotelu v Havaně. Mnozí si ještě pamatujete, jaké byly hotely a služby u nás za socialismu, a to samé je stále na Kubě. Standard nezlepšíte a jim je to úplně jedno. U nás to bylo v roce 1989 na stejné úrovni. Něco nefunguje a je potřeba to opravit? Zazní jen slůvko ,,maňana".

TAM, KDE VÁM NABÍDNOU NEJLEPŠÍ DOUTNÍK       

Následující den jsme se vydali autobusem do nejzápadnější provincie ostrova Piňar del Rio, známé nejlepším tabákem na světě.

Dali jsme si menší túru po údolí Viňales, které je známé svojí nejkrásnější přírodní scenérií na ostrově. Příroda nás velmi uchvátila. Cestou jsme měli možnost nahlédnout do místních rolnických rodin. Pěstují brambory, kávu, ananas, cukrovou třtinu. Vtáhli jsme kouř z prvního kubánského doutníku a ochutnali piňa coladu.

 

HAVANA – KUBÁNSKÁ REVOLUCE DO MORKU KOSTÍ

Důkladná prohlídka Havany nás dostala. Začali jsme náměstím Revoluce s kanceláří vůdce Fidela Castra a obrovským portrétem Che Guevary. Nasáli jsme kubánskou revoluci, zavřeli oči a představovali si náš první máj.
Zastavili jsme se i v obchodě La Triada, kde jsme měli to štěstí a potkali známého „baliče“ doutníků,n kterým je Jose Castelar Cairo. Drží guinessův rekord za nejdelší ubalený doutník na světě.
Mezipřistání v rumovém muzeu Havana Club s osvěžujícím mojitem jsme brali jako samozřejmost.

DOBRÝ PRŮVODCE JE NAD ZLATO

Naše průvodkyně Katka nás v jednom kuse zásobovala informacemi o historii, o zemi a o obyčejném životě Kubánců. Bravurně odpovídala na všechny naše otázky.

Přesuny autobusem byly díky ní zvládnutelné. Jelikož na Kubě žije už 8 let, tak jsme měli informace z pravé ruky. Toto je ta největší výhoda proti individuálním turistům – vždy jsme byli nabití informacemi.

Jak jinak zakončit tento den, když ne koncertem Buena Vista Social Club. Příjemná hudba, rumové drinky na desítky způsobů, taneční kreace. To je ta správná kubánská pohodička.

Další den jsme se toulali uličkami Havany a poznávali ten skutečný život Kubánců. Průvodkyně zastavuje lidi na ulici, ukazuje nám přídělové knížky na stravu, oblečení různých náboženství, nakoukneme i do skromných obýváků, obchodů a lékárny.

Jdeme po stopách milovaného papa Hemingwaye. Osvěžíme se jeho oblíbeným koktejlem daiquiri na místě, kde ho pil on sám, v La Floridite. Závěrečná tečka programu – hotel Ambos Mundos, kde Ernest sedm let žil. Co myslíte, jakým prostředkem jsme se dopravili zpátky do hotelu? Nádherným kabrioletem ala Al Capone. Není nad vítr ve vlasech.

KARIBIK, TRINIDAD A JINÉ KRÁSY

Odjezd směr Karibik, konečně jsme využili plavky. Cestou jsme se zastavili na farmě, podívali jsme se krokodýlům na zoubky.

Následovala zátoka Sviní – historicky je tato oblast známá hlavně z roku 1961, kdy se právě zde vylodily americké tajné služby, aby svrhly vládu Fidela Castra.

Přesouváme se do města Cienfuegos – upravenější město snad na Kubě není. Možná i proto ho místní nazývají „zázrak socialismu“.

Konečně vytoužený koloniální Trinidad, který je pod patronátem UNESCO. Jedno z nejstarších kubánských měst nás okouzlilo svojí historií. Vychutnali jsme si otrocký drink La Canchanchara, který podporuje libido. Malebné městečko v nás zanechalo něco neobyčejně krásného.

 

NEJKARIBŠTĚJŠÍ SANTIAGO DE CUBA

Míjíme třetí největší město ostrova Camaguey, město kameninových nádob (na skladování dešťové vody), náměstí a studentů a pokračujeme náročnou cestou napříč přes celou Kubu až do Santiago de Cuba – druhého největšího města, které má jednoznačně nejkaribštější ráz. To je ta správná Kuba daleko od vládnoucího centra. Prohlédli jsme si unikátní hřbitov s hroby kubánských hrdinů jako Jose Martí, ale i hrob podnikatele Emilia Bacardi.

Navštívili jsme muzeum, místo, kde se začala kubánská revoluce.

Nejlepší rum se vyrábí právě zde a nejlepší hudba je původem také odtud.

Měli jsme možnost odvézt se tzv. lidským „dobytčákem“. To byla ale jízda. Nahlédli jsme i do obýváku místní šamanky, od které jsme si dali věštit.

 

ÚPŘÍMNÁ DĚTSKÁ RADOST V RÁJI

Přesouváme se dále na východ, přes oblast Guantanamo – vojenskou základnu námořnictva Spojených států amerických na Kubě.

Znovu vytahujeme plavky a stojíme na nádherném místě, které vypadá jako vystřižené z pohlednice. Krásné místo uprostřed ničeho. Nedotčená pláž má svoje kouzlo.

Ani jsme se nenadáli a už lezeme úzkou cestičkou ke skromné dřevěné chaloupce, kde bydlí rodina bez elektřiny. Paní domácí nám připravila čerstvou kávu a ukazovala, jak pěstují v okolí kakao, kávu, ananas a tak si přilepšují.

Za pohostinnost jsme jim nechali několik propisek, mýdla a šampóny z hotelu. Mají radost z věcí, které jsou pro nás samozřejmostí. Vidět malé holčičky, jakou mají radost z obyčejných propisek, bylo neskutečné. Tehdy si každý z nás uvědomil, že naše děti nedokáží projevit takovou vděčnost ani za drahý mobil či laptop. Myslím, že každý z toho měl husí kůži. Bylo milé si připomenout minulost, kdy jsme se těšili více z maličkostí.

 

KUBÁNSKÝ FACEBOOK

Místo vylodění Kryštofa Kolumba – Baracoa – první hlavní město. Město je úplně jiné než zbytek Kuby. Neskutečná atmosféra, plno mladých lidí venku, jen tak si brnkají na kytaru, tancují salsu, povídají si, hrají domino i fotbal, jezdí na kolech ... Pasovalo na to jen jedno slovní spojení – kubánský facebook.

V duchu jsem jim strašně záviděla, tu volnost, pohodu a žádný stres. Ti zdatnější z naší skupiny se vydali na stolovou horu El Yunkee. My jsme nasávali indiánskou atmosféru města, jakou jsme zatím na Kubě neviděli. Bylo patrné, že moc turistů sem nejezdí, jelikož se za námi otáčeli.

Čekala nás nejnáročnější cesta zpátky na západ – směr civilizace. A protože jsme pili rum místo vody, přesuny byly pro nás hračka. Atmosféra v autobuse byla díky tomuto ,,kubánskému zlatu“ velmi příjemná. Menší zastávku jsme měli v Guardalavaca, kde jsme se kochali nádhernými plážemi.

Do Santa Clary jsme dorazili pozdě večer. Ubytovali jsme se v hotelu ve tvaru domorodých přístřešků indiánů. Ráno jsme se vydali do muzea a mauzolea Che Guevary.

 

KDO BYL JEN VE VARADERU NEZNÁ KUBU

Kde jinde by končila naša cesta, když v nejznámějším kubánském letovisku Varadero. I když Varadero je jen zlatá turistická klícka a se zbytkem Kuby nemá nic společného.

Poloostrov neposkytne opravdový pohled na Kubu, všechno je přizpůsobeno turistům. Vše je ve znamení luxusu. Až nyní jsme pochopili význam slov „kdo byl na Varaderu“ nemůže říci, že poznal Kubu.

Na druhé straně, by zase byla škoda nevidět ten úzký 20 km výběžek do moře. Tato ,,kubánská riviéra“ nabízí zasloužený odpočinek. Všechny romantické duše si přijdou na svoje. Bílý písek, azurové moře. Zde nasáváme poslední doušky kubánské atmosféry, nemůžeme se nabažit chutného mojita, cuba libre, piňa colady. Víme, že doma už nebude chutnat stejně jako tady.

Bude nám chybět příroda, města, prastaré americké limuzíny a krásní a neuvěřitelně energičtí lidé, nejčastěji používané slůvko ,,maňana“ a nakonec i krásný Atlantik a úžasný Karibik.

 

PLÁN Č. 2 STÁL OPRAVDU ZA TO

I když se naše poznávací dovolená s cestovní kanceláří mírně prodražila (okolo 3200 €/osoba), nelitujeme toho. Na jedné straně sice člověk přichází o dobrodružství, které zažije, když cestuje na vlastní pěst.

Na druhou stranu jsme naplno využili dobu, kterou jsme tam byli. A získávání informací během přesunů v autobuse, bylo k nezaplacení.

Ostrov svobody jsme si zamilovali. Projeli jsme po něm 3500 km autobusem křížem – krážem.

Kuba je úplně jiný svět něž je ten náš = pohoda, klídek, tabáček...

Prostě si zabalte kufry a jděte do toho! A hlavně ještě pokud trvá režim s revolučním heslem Hasta la Victoria siempre! My jsme ještě tu pravou socialistickou Kubu stihli poznat. Podaří se to i vám?

 

Pukud máte zájem o vypracování nabídky kompletního zájezdu na Kubu, případně vás oslovila druhá možnost – cestovat na vlastní pěst, rádi vám s oběma typy poradíme. Stačí se nám ozvat:

 

FOTOGALERIE