[ Danka]

Napsat něco o sobě není vždy jednoduché. Jsem člověk jako každý jiný. Jsem energická, tvrdohlavá a spontánní, proto nemám problém zapojit se do akcí na poslední chvíli. Ráda bych, asi jako každý, procestovala celý svět, protože takové zážitky vám nikdo nikdy nevezme. Čtyři roky, které jsem strávila na slunném ostrově Kypr mi přinesly spoustu nádherných chvil a způsobily, že jsem se zamilovala do slunce a moře. Přesto miluji i zimu, bruslení, lyžování a bláznění se v sněhu. Nejkrásnější je, když promrzlá přijdu k rozehřátému krbu. Neodmítnu chutnou večeři při svíčkách s dobrým vínem a příjemnou společností. Miluji přírodu, koně, dobré knihy, tanec a turistiku. Nemám ráda samotu. Můj cestovatelský sen: Austrálie, Nový Zéland a Kanada.

Další články

Nejčtenější

09.09.2011
Sever Sardinie trochu jinak
8297 přečtení
17.02.2011
Dubaj - lyžování v poušti
5412 přečtení
03.02.2011
Edinburg a okolí - 3v1
4382 přečtení
03.02.2011
Ryanairem do 27. týdne bez dokladu
4224 přečtení
03.02.2011
Na západě ostrova Kypr
3488 přečtení

Sever Sardinie trochu jinak

Přidáno: 09.09.2011 | Přečteno 8296 x

Sardinie – „Karibik Evropy“. Slyšeli jste už o takovém přirovnání jednoho malebného ostrova v Itálii? Já ano, a proto toto léto vedly moje prázdninové plány právě na tento mnou zatím nepoznaný ostrov.

Spolu s přáteli jsme se rozhodli, že dovolenou letos strávíme právě v Algheru a jeho okolí. Nemalou roli v tom hrála i letecká společnost Ryanair, která nabízí do této destinace levné letenky, a tedy naše náklady na dovolenou se tím pádem zmenšily a mohli jsme si objednat i auto na procestování části ostrova.

Letiště v blízkosti Alghera je maličké, a tak nemáte problém se tam orientovat. Z letiště jezdí autobusová doprava do okolních měst, přičemž do centra Alghera se dostanete autobusem, který jezdí jednou za hodinu. Cestovní 90-minutový lístek pořídíte za 1 euro.

Náš výlet tedy začal dnem, kdy jsme přiletěli a šťastně se dostali do města, které se mělo stát naším domovem na dalších 7 dní. Ubytovali jsme se ve velmi příjemném a dobře vybaveném domku, který mi doporučila kolegyně z práce. Problém ubytování byl jen v tom, že se nacházel na okraji Alghera, možná až 2 kilometry od centra a 1 hodinu chůze od nejbližší pěkné pláže. A tak se naše večerní výlety do centra města dosti omezily, protože bez auta to bylo dost náročné. Sardiňané jsou Italové, a kdo pozná Itálii a jejich mentalitu, tak asi ví, jak jsou pohodlní. Já jsem o tom zatím vždy jen slyšela a opravdu jsem netušila, že i realita je skutečně taková. Myslela jsem si, že jelikož je Sardínie turistický ostrov, tak tam najdu podobnou mentalitu, služby a ceny jako na Kypru, kde jsem žila skoro 5 let. Proto i moje názory na Sardinii jsou porovnávané pouze s mými zkušenostmi z Kypru.

První, co mě a mé přátele dost zarazilo, bylo to, že mnozí Sardiňané, kteří pracují v turistické oblasti tohoto ostrova, mají minimální znalost angličtiny, což byl někdy dost velký problém, např. když jsme potřebovali poradit při výběru jídla v restauraci (ne všude mají menu psané v angličtině). Další zajímavá zkušenost nás čekala s autobusovou dopravou. Od našeho ubytování jezdil městský spoj každých 40 - 50 minut (je to velmi velký časový rozestup na to, že jsme tam byli v letní sezóně). Někdy autobus jel dříve, takže jste ho nestihli, nebo nejel vůbec, takže jste mohli trávit na zastávce další hodinu. Časový rozpis spoje jste na zastávce nenašli, od ubytovatele jsme dostali jen papír, podle kterého autobus měl jezdit. No těžko říct, možná to funguje jinak, ale pro nováčka a turistu je těžké pochopit jejich systém autobusové dopravy za pár dní.

Jelikož jsme si čtvrtý den měli vyzvednout půjčené auto a já jsem měla být řidič, tak jsem si hned od začátku všímala automobilové dopravy. Centrum Alghera bylo složené skoro celé z jednosměrek. Uličky byly úzké a parkování téměř nemožné a zdálo se, že nikoho z místních to nějak extra netrápilo. Mnohokrát jsme byli svědky toho, že zaparkovali na přechodu pro chodce, nebo zaparkovali tak, že konec auta trčel i metr do silnice atd. Parkovali, jak se jim zachtělo. Směrovky při odbočování dokonce používali jen sporadicky. Tohle jsem zažila i na Kypru, ale na Sardinii jsem to nečekala. Pokud auto vjíždělo do křižovatky, tak nepoužívalo směrovky, ale zatroubilo, čímž oznámilo, že jede. Byla celkem sranda sledovat tento „dopravní systém“. Představa toho, že zanedlouho budu účastníkem tohoto provozu, mě trošku děsila. A další kapitolou jsou STOPky. Fakt jen v ojedinělých případech jsme viděli, že by na této dopravní značce někdo zastavil. Pro mě a přátele-řidiče to byly velmi zajímavé postřehy.

Na druhé straně auta zde jezdila dost pomalu. Podél přístavu měly všude omezenou rychlost na 30 km/hod. A mimo města na úsecích, kde byste klidně mohli jet 90-tkou, byla 50-tka. Ale málokdo tu 50-tku dodržoval.

Nakonec se moje obavy z řízení po této zemi nenaplnily. Všechno dobře dopadlo, protože jsme se obešli bez škrábance na autě. Myslím, že i díky mé předvídavosti, která mi v uličkách města dost pomohla.

Další naší prioritou s přáteli bylo jídlo. Možná se mýlím, pokud si myslím, že těstoviny a pizza by měly patřit také do prioritních jídel této země. A tak jsme chtěli něco takového i vyzkoušet. Samozřejmě přátelé měli zálusk na kvalitní chutnou pizzu a já na těstoviny nebo ryby či „nějaké plody moře“. Za celkový pobyt jsme navštívili 3 různé restaurace a řeknu vám, že mě dost překvapilo, co v nich podávali. Pizza byla vyrobena prý z dobrého těsta, ale obsah na ní už nebyl nejideálnější a moje těstoviny byly nedovařené, tvrdé a překořeněné. Kalamáry a krevety mi sice v jedné restauraci chutnaly, ale salát, který měl být součástí daného menu, byl otřesný. Součástí restauraci má být obsluha a nemohu to nezmínit, protože sama mám za sebou několikaletou práci v této oblasti. Obsluha byla hrozná, číšníci se vůbec nesnažili, neměli zájem, aby se tam člověk cítil fajn. Možná je to tím, že mají „tipsy“. To znamená, že je spropitné automaticky započítané do účtu, což je další nevýhodou klienta, ale výhodou číšníka.

Ale aby zde nebyly jen negativní zážitky, tak kromě všech zmíněných nevýhod je to země krásných pláží, což je nejdůležitější. Pláže v Alghero tvoří bílý písek a moře je také čisťoučké. Nejde mi nevzpomenout nádhernou oblast - pláž v Stintine, která je vzdálená asi 50 km od Alghera. Je opravdu nádherná a barva moře je neskutečná. Modrou lagunu Stintina určitě doporučuji navštívit. Ostatní severní oblasti pláží - Isola Rossa, Costa Pradiso, Portobello či jiné jsou také pěkné a mají krásné dlouhé pláže, ale Stintino je podle mě nejkrásnější. Ostatní krásné pláže, které se prezentují na různých obrázcích, plakátech, které propagují Sardínii, se nacházejí na různých ostrůvcích a v národních parcích a na návštěvu těchto pláži si můžete zakoupit výlet lodí nebo si sami pronajmout loď, což je však dosti nákladné.

Naše dovolená na Sardínii dopadla dobře. Pláže byly krásné, čisté. Slunce nám přálo, a tak jsme nabrali novou energii. Určitě doporučuji Sardinii navštívit. Pokud tam už budete, pronajměte si auto, pokud nechcete každý den strávit na téže pláži a na stejném místě. Získáte tak jedinečnou možnost vidět i jiné krásná místa tohoto ostrova. A co se týče financí, tak se třeba připravit na výdaje v restauracích, na občerstvení či lehátko na pláži, případně různé jiné atrakce. Ceny jsou zde totiž v některých oblastech skutečně velmi vysoké a dokonce si myslím, že v některých případech bezdůvodně. A to jsem si myslela, že Kypr je drahý ... smiley

 

Článek je osobním názorem autora blogu (blogera). Společnost CK Malko Polo, s.r.o jako provozovatel stránky blog.letenky.com nebere právní zodpovědnost za správnost a úplnost informací.

Fotogalerie

1998-2016 © Letenky.com, všechna práva vyhrazena.