Eurotrip část 1. - Itálie, Francie

PŘED CESTOU

V roce 2009 se sen stal skutečností. Plánování třítýdenní dovolené trvalo snad i dva měsíce. Zvolili jsme září kvůli tomu, že počasí je stále fajn a i těch lidí na dovolených s dětmi je už méně, jelikož děti už musí zařezávat ve škole.

V první řadě muselo auto projít jakouž-takouž kontrolou, aby plánovaných 5 500 km s námi „psychicky“ zvládlo. Neměla jsem chuť řešit porouchanou spojku někde ve Španělsku. Výhodou takovéto dovolené byla pro mně velikost zavazadel, které jsem si mohla s sebou vzít, jelikož jsme byli jen dva v „kombíku“. Napakovala jsem svůj lodní kufr k prasknutí. Říkám si, vždyť se budu toulat po Monaku, Saint-Tropez a pod., tak ať nějak vypadám.

Vsadili jsme na to, že ubytování budeme řešit až přímo na místě. Zavánělo to trochu i „průšvihem“. O to dobrodružněji to vypadalo a strašně jsem se těšila na to, jak to budu během cesty řešit. Plán cesty jsme sice měli celkem podrobný – kudy, jak dlouho a pod., ale říkám si, co když se mi někde zalíbí víc a budu tam chtít zůstat déle?

SMĚR ITÁLIE

Ráda si pospím, takže žádné brzké vstávání nehrozilo, vždyť mám dovolenou. Naší prvou zastávkou byly Benátky. Jako správná žena jsem se chopila volantu hned na začátku cesty a jela až do Venezie. Zrovna se stmívalo, když jsme překročili rakousko-italské hranice. Byla to úžasná scenérie, jaká se jen tak hned nevidí.

Do Benátek jsme dojeli večer okolo 22.00 hod. Začala jsem přemýšlet, kde teď takhle pozdě najdeme ubytování. Ale něco se naštěstí našlo. Věděla jsem, že to nebude nejlevnější. Naše jedna noc v Benátkách stála 82 €. V hlavě jsem počítala, že když to takhle půjde dál, tak za 3 týdny dáme za ubytování okolo 1700 €, slušný balík!  Doufala jsem, že ta cena bude trochu klesat.

Ráno jsme hned šli prozkoumat město kanálů a lagun. Benátky jsou nazývány královnou Jadranského moře, městem vody a městem světla. Úžasná architektura na každém kroku a překrásné gondoly.

Nejznámějším obrazem Benátek je náměstí svatého Marka, kde se nechávají turisti fotografovat při krmení holubů a stojí v dlouhé řadě na prohlídku Baziliky sv. Marka. Vůbec mi ta voda z kanálů nesmrděla, jak jsem četla v různých cestopisech. Je to neuvěřitelné, že to celé stojí na vodě. Myslím, že jeden den na prozkoumání Benátek stačil.

Pokračovali jsme ve směru Padova, Ferrara a další zastávkou byla Bologna a Florencie. Florencie je kolébkou renesance a italských klasiků. Je to město v centru Toskánska ve střední Itálii. Je známá svým bohatstvím umění a architektury. Překrásné sochy, skvělé víno a chutné jídlo.

Dále směr Pisa – známé město kvůli svojí šikmé věži. Udělali jsme si několik klasických turistických fotek, okoukli celé náměstíčko a pokračovali dále do Janova.

Janov je nejvýznamnějším a nejkrásnějším přístavem Itálie. Pokračujeme do Sanrema – každoročně se tam koná hudební festival a automobilové rallye závody. Jinak byl každý večer trochu problém najít volný hotel. Zvolili jsme hotely, které nám zobrazovalo GPS. Bylo fajn, že tam zobrazovalo i telefonní čísla daných hotelů.

POSTŘEHY Z FRANCIE

Překračujeme italské hranice a vjíždíme na území Francie, rovnou do Nice. Krásné francouzské město ležící na jihu Provensálska.

A odtud rovnou do Cannes. Od roku 1946 se zde každoročně v květnu koná Mezinárodní filmový festival ve Festivalovém paláci. Pokračovali jsme do Saint-Tropez. Od roku 1950 se v něm začal rozvíjet intenzivní cestovní ruch a stalo se známým lázeňským městem. Obyvatelé se nazývají Tropézané. Tam jsme nechtíc vjeli do protisměru. Naštěstí se nic nestalo.

Touha tam přespat byla velká. Ale ta mně hned přešla, když jsem se byla zeptat na cenu pokoje za noc. Hotel zvenku vypadal na 3***.  Cena, kterou mi řekl místní recepční, mě skoro omráčila – 600 €!!! Tak jsme se raději rozhodli, že budeme spát asi 10 km od Saint-Tropez, kde cena za noc byla přijatelnější.

Pak už jsme nabrali směr Marseille – hospodářsky nejdůležitější město celého francouzského jihu, významné centrum všeho průmyslu. Ve městě je letiště, metro, několiko univerzit. Přístav v Marseille je největší ve Francii a jeden z nejvýznamnějších ve Středozemním moři, je kanálem spojen s Rhônou.

Musím říci, že mě více okouzlil jih Francie než Itálie. Křupavé bagetky od mítních pekařů, voňavý sýr a k tomu dobré víno, co víc si člověk může přát. Celou cestu jsme se snažili vyhýbat dálnicím, takže jsme projeli poctivě přes krásný francouzský venkov. (To jsme si dali jako podmínku, že když to půjde, budeme se vyhýbat dálnicím).

Pokračovali jsme dále přes Montpellier a následně jsme překročili francouzsko-španělské hranice.

Hned za hranicí jsme zakotvili na pár dní na pláži. Užili jsme si moře a slunce do sytosti. Musím podotknout, že zatím nám ještě ani jeden den nepršelo a počasí bylo úžasné. A dalším naším cílem byla dlouho očekávaná Barcelona, na kterou jsem se velmi těšila. To byla naša cesta v polovině, kde jsme se měli otáčet a vracet se zpět domů horní cestou. Pokračování tohoto eurotripu bych ráda popsala příště v druhé části mého blogu.

Článek je osobním názorem autora blogu (blogera). Společnost CK Malko Polo, s.r.o  jako provozovatel stránky blog.letenky.com nebere právní zodpovědnost za správnost a úplnost informací.

FOTOGALERIE