[ Generál LeTenky]

Svoji kariéru jsem začal ve francouzské armádě jako letec, kde jsem se svojí usilovností a vynalézavostí vypracoval až na hodnost generála. Tehdy jsem se rozhodl, že opustím vojenskou službu a svoje nejlepší léta věnuji lidem. V současné době spravuji portál, na kterém lidem pomáhám se zakoupením letenek za co nejlepší ceny. Procestoval jsem velkou část světa, ale většinou jen pracovně. Nyní jsem se rozhodl, že se do světa vydám jako dobrodruh.

AUSTRÁLIE 4. část - Kings Canyon, Alice Springs, Queensland Rock Paintings, Brisbane, Surfers Paradise

Přidáno: 13.01.2014 | Přečteno 2035 x

Bonžúúúr, milí cestovatelé! A je tady poslední část mých zápisků z Austrálie, tentokrát vám napíšu o tom, proč neriskovat a nejezdit s autem, které nemá 4x4 po australských dunách, podíváme se i do slunečného Queenslandu a zakončíme to, jak jinak – v ráji.

KINGS CANYON

Další naše kroky v Austrálii vedly do Kings Canyon. V období dešťů zde spadne 40 mm srážek/měsíc. Kings Canyon leží uprostřed národního parku Watarrka a jeho srázy jsou vysoké až 300m. Už do oběda tam bylo pořádné vedro.

Do kaňonu se dají dělat dvě túry – lehká jedno hodinová a těžší 3-4 hodinová. Já jsem se vydal na tu delší. Nejdříve bylo prudké stoupání, ale potom cesta vedla k překrásným skalnatým útvarem. Je to zase jiný typ, než jaký jsem do té doby viděl. Skály jsou horizontální/břidlicově vrstvené, vytvářejí velké převisy. Rostou tam stromy s bílou, hladkou kůrou. Středem kaňonu protéká v období dešťů, během silných lijáků řeka. Ta za tisíciletí vymodelovala kaňon. Na jeho dně se v horní části nacházejí hluboká jezírka o velikosti 20x30 m. Byla to přímo božská úleva vykoupat se v takovém jezírku uprostřed pouště, když teplota vzduchu dosahuje asi 40stupňů surprise.Jezírka jsou přímo pod kolmými asi 200 m vysokými skalami a jsou obklopené tropickou vegetací. Kdo by chtěl vědět, jak to vypadá v ráji, doporučuji toto místo.

 

METEORITE CRATERS

Přesunuli jsme se k Meteorite Craters. Cestu jsme si chtěli zkrátit asi o 100 km severnější nezpevněnou cestou. Byla to štěrkovo-písčitá cesta, doporučená pro 4x4, což jsme samozřejmě neměli, ale riskli jsme to. Je třeba mít na paměti, že když se něco stane, tak nejbližší pomoc je vzdálená cca 100 km.
Písečné duny jsem při řízení jakž takž zdolal, horší bylo, když mě uprostřed cesty překvapilo vyschlé koryto řeky, které šlo přímo přes cestu. Nánosy písku taty byly opravdu velké.  Do ¾ jsem ještě projel, potom mi zapadla přední kola, zkoušeli jsme to vytlačit, nepomáhalo. museli jsme podložit kola kameny a na několikátý pokus se nám podařilo auto úspěšně vytlačit. Před koncem zkratky byly Meteorite Craters. Padající meteorit se těsně nad zemí rozpadl a jeho části vytvořily 12 kráterů, největší kráter má průměr 180 m a je 15 m hluboký.

 

ALICE SPRINGS

Potom jsme se přesunuli do Alice Springs - největšího města centrální Austrálie, počet obyvatel je cca 27 000, velkou část tvoří původní obyvatelé.Do oběda jsme se vydali na sever města, kde stála stará telegrafická stanice vybudovaná v roce 1870, jako jedna z dvanácti, které spojovaly Adelaide s Darwinem, dále přes Jávu, podmořským kabelem do Indie, Kuvajtu až do Velké Británie. Toto spojení sloužilo až do roku 1942, kdy ho Briti sami zničili. Potom jsme zašli na vyhlídkový kopec s památníkem nad městem. Oh la la, byl z něho nádherný výhled.

Původní obyvatelé ve městě nedělají nic, jen posedávají v parku, pokřikují po sobě... Po městě jezdí stále policejní auta a dohlížejí na pořádek. Původní obyvatelé musí mít však dost peněz, protože v restauracích vůbec nekoukají na ceny. Jsou špinaví, mají roztrhané oděvy, chodí bosí. Čekala nás 2000 km dlouhá cesta. Po 400 km zastavujeme v Devils Marblés – jsou to obrovské kulaté skály, místy mají až 4 metry. Přesunuli jsme se dále na Mount Isa.

 

QUEENSLAND

A potom jsme dojeli do dalšího státu - do Queenslandu. Po cestě jsme viděli tisíce úzkých vysokých termitišť. Silnice byly většinou bez zatáček, nejdelší rovný úsek měl 33 km. Ráno jsem viděl hejno asi 15 pštrosů emu. Emu jsou velmi plaší. Změnila se i vegetace, místo pouště je tady step s hustým porostem trávy, sem tam stromy. Páslo se tady velké množství hovězího dobytka. Změnilo se i počasí, citelně se ochladilo a muselo hodně pršet, protože louky okolo byly doslova zaplavené. Až jsem byl celkem zvědavý, jak to bude vypadat na severu nad Cairnsem, tam je ještě horší cesta a častěji tam prší.

Do Townsville přijíždíme krátce po poledni. Toto město je jedním ze středisk slunečního pobřeží Queenslandu. Je zajímavé, že i když je pobřeží tak opěvované, Australani jezdí na dovolenou mimo zemi, např. na Filipíny, na Bali... Asi proto, že exotiku každý z nás hledá mimo svůj domov.

Townswille je asi 100 tisícové přímořské středisko nedaleko Great Barrier Reef. Město jako takové není příliš zajímavé, tak jsme vyrazli lodí na 11 km vzdálený Magnetic Island. Jmenuje se tak proto, že když se okolo plavil kapitán Cook, tak se mu pokazil kompas a myslel si, že tento ostrov je železný a zmagnetizovaný... V těchto místech se kapitánu Cookovi začala střelka kompasu chovat poněkud zmateně, proto usoudil, že je to díky ostrovu, kolem něhož proplouval. Počasí bylo dost oblačné. Na ostrově mají žít koaly a některé části jsou obklopené korálovými útesy....

Další den vykouklo z mraků sluníčko, tak jsme šli na pláž. Bylo příjemně, voda fantastická, koupali jsme se a hledali korály.

CAIRNS

Odpoledne jsme se vydali na sever směrem na Cairns. Při řízení jsem dodržoval rychlost, protože bylo hodně policajtů, kteří měřili rychlost a už jen překročení rychlosti o pár km/ hod. tady dokáže pěkně provětrat peněženku. Večer jsme dorazili do Cairnsu, po cestě jsme projížděli nejvlhčím územím Austrálie, spadne tady až 4300 mm/rok. Je to také oblast pěstování cukrové třtiny a banánovníků (jsou zde obrovské banánovníkové plantáže). Žijí zde mnohem menší klokani, než ti co jsme zatím viděli.

Cairns je město, které těží z blízkosti korálového Great Barrier Reef. Má asi 100 tisíc obyvatel, ubytování jsme našli hned u pobřežní promenády. Dají se zde najít desítky levných hotelů i restaurací.

 

QUINKAN RESERVE

Ráno vyrážíme ještě dále na sever, směrem na Cape York, jedeme do Quinkan Reserve, kde se zachovali 14 000 let staré skalní malby původních obyvatel.

Začátek cesty byl celkem dobrý, jen před Lakelandem byl  nezpevněný, velmi hrbolatý, špatný povrch silnice a silnice z Lakelandu do Laury byly to samé. Naštěstí jsou přes větší řeky postavena stará přemostění. Nechápu, jaký systém mají při budování silnic. Někde postaví 10 km krásný úsek široké dvouproudové asfaltové silnice – kdekoliv mimo města a potom je zase cca 10 km prašná kamenito-štěrková „silnice“, po které se jede dost hrozně. Merde. Nemohli by raději postavit dlouhou asfaltku pro 1 auto? Vždyť člověk potká druhé auto tak každých 40 km.

 

ROCK PAINTINGS

12 km před Laurou jsme našli začátek cest na Rock Paintings. Udělali jsme si trošku turistiky, opět je tady dost sucho, na severní straně rostou většinou keříky a řidší lesíky, na jižní straně, kde je více vlhka a méně teplých svahů (tedy přesně naopak než u nás v Evropě).

Cca po půl hodině jsme se dostali k velké převislé hladké skále. Na délce asi 25 metrů , do výšky cca 2 -3 m jsou tady krásné malby původních obyvatel. Jsou zde zobrazena různá posvátná zvířata, postavy a jiné. Většina maleb má hnědo-žluto-červený nádech. Byli zde i obtisknuté dlaně – v ústech se rozžvýkala rostlina obsahující barvivo, potom se přiložila dlaň na skálu a z úst se barva vyprskla na ruku. Pod rozevřenou dlaní zůstala původní skála a okolo dlaně byla barva. Na další skále byla skupina asi 20-ti červených klokanů. Zajímavé bylo, že většina maleb byla namalována hlavou dolů.

Potom jsme se vrátili do Lakelandu a podél pobřeží na jih. Potkali jsme i klokana, což je dost velká náhoda, protože klokani aktivují hlavně v noci. Druhou nástrahou na cestách byli všude přítomní  - neviditelní policajti.

 

BRISBANE

Během tohoto dne jsme měli zdolat nejtěžší úsek naší cesty, a to 2000 km do Brisbane. V Brisbane nám chvíli trvalo sehnat ubytování, ale nakonec se podařilo. Na náměstí kontrastují staré budovy s výškovými budovami. Na mostě jsme si počkali na západ slunce, potom jsme si ještě poseděli na trávníku a vyrazili do baru. Našli jsme jeden velmi fajn, kde bylo dobré disco, parádní pivo a tam jsme se dosyta vybláznili J. Čas strávený v Austrálii se pomalu blížil ke konci a začalo mi to být opravdu líto. Tehdy jsem si slíbil, že až vydělám další peníze, určitě se sem vrátím.

 

SURFERS PARADISE  - ZAKONČENÍ V RÁJI

Naším posledním cílem byla Surfers Paradise. Je to asi 40 km pláž s krásnou průzračnou modrou vodou, písečnými plážemi a obrovským množstvím výškových hotelů (bylo tam víc výškových budov než v centru Brisbane). Obrovské mořské vlny byly rájem pro surfaře. My jsme se vykoupali, vybláznili a večer jsme se už vraceli do Sydney.

Bylo to už jen nějakých 1000 km, tak se to dalo. Večer nás vyprovodil krásný západ slunce. Bylo jasno, a tak jsem zjišťoval, kde je souhvězdí Jižní kříž. Právě vyšel nad obzor, čekal jsem něco výrazného, ale byly to jen slabé hvězdičky, a ta, která byla výraznější na vlajce, byla paradoxně v souhvězdí nejméně viditelná. Ale byl jsem rád, že konečně vím, jak vypadá Jižní křížyes.

Poznatek z cest - koaly spí až 20 - 22 hodin denně, po západu slunce přijímají potravu – eukalyptové listy a výhonky. Na to, že váží asi 10 kg, snědí až 1 kg potravy.

 

NÁVRAT DO SYDNEY

Dohromady jsme ujeli 10 600 km. Dorazili jsme do Sydney, šli jsme vrátit auto, zašel jsem se rozloučit do školy, tam jsem odevzdal knížku o Austrálii a naše zkušenosti z cestování dalším českým přátelům, kteří se na cesty zatím jen chystali.  Autobusem jsem se přesunul na letiště a ani nevím, jak to uběhlo a seděl jsem v letadle a loučil jsem se s touto zemí. Během přestupů se mi podařilo usnout, probral jsem se asi  10 min. před odletem, kdy už check-in zavírali, čekali už jen na mě, stihnul jsem to jen taktak.

Jestli hledáte levné letenky do Austrálie, doporučuji kliknout na mé stránky.

1998-2016 © Letenky.com, všechna práva vyhrazena.