[ Generál LeTenky]

Svoji kariéru jsem začal ve francouzské armádě jako letec, kde jsem se svojí usilovností a vynalézavostí vypracoval až na hodnost generála. Tehdy jsem se rozhodl, že opustím vojenskou službu a svoje nejlepší léta věnuji lidem. V současné době spravuji portál, na kterém lidem pomáhám se zakoupením letenek za co nejlepší ceny. Procestoval jsem velkou část světa, ale většinou jen pracovně. Nyní jsem se rozhodl, že se do světa vydám jako dobrodruh.

AUSTRÁLIE 2. část - Peddy´s market, Blue Mountains, Silvestr, Manly Beach, cestování po Austrálii

Přidáno: 30.12.2013 | Přečteno 2017 x

Bonžúúr, drazí přátelé,
v této části mých zápisků se dozvíte, jak jsem oslnil Japonky svým kuchařským uměním a jak jsem na Manly beach zapomněl, že je nový rok a u nás vlastně zima. Také začneme poznávat i více z Austrálie než jen ze Sydney.

Můj průzkum okolí vedl na Peddy´s market – což je nejstarší trh v Sydney, na kterém seženete levné brakové zboží, čínský textil, elektro, ale i levné ovoce a zeleninu. V Darling Harbour byla show na vodě – skákalo se na vodních lyžích, další tři skákali na vlnách na vodních skútrech. Našel jsem i Fish market s mořskými příšerkami od výmyslu světa laugh.

Nemohl jsem si nechat ujít ani turistiku na Blue Mountains. Blue – modré jsou proto, že jsou zde eukalyptové lesy a z nich se vypařuje olej s modrým nádechem. Na stromech bylo možné vidět i tři druhy pestorbarevných papoušků. Nahoře byly cesty velmi pěkně upravené, dole až tak moc ne. Nacházela se tam i železnice s nejvyšším stoupáním na světě -  45 stupňů. Také jsou zde pěkné vodopády. Některé stromy zde mají i 3 metrové kmeny. Při cestě dolů mě  zastihla pořádná bouřka, lilo doslova a do písmene jako z konve. Na nohu se mi přisála nová kámoška – pijavice, kamarádi, nekamarádi, musel jsem ji odtrhnout, snad nebude pít moji krev. Pijavice se nepřisály jen na mě, ale i na mé spoluturisty, jedna dívka jich mělo na sobě sedm!

V ten den jsem se rozhodl uvařit nějaké naše jídlo pro kámošky z Japonska. Vzal jsem s sebou i kamarády od nás a šli jsme. Japonky se divily, že umíme vařit. Japonští muži jsou  jen velmi málo doma, většinu času tráví v práci, domů přicházejí až okolo 22 hodiny a ráno zase do práce. A vaření je vůbec nezajímá. Japonky se do nás snad hned i zamilovaly smiley. Vařil jsem bramboráky plněné kuřecím masem a k tomu salát. Večer jsme si dali ještě v baru pivko a pěkný den byl za námi. Dozvěděl jsem se různé zajímavosti, např. že v Japonsku není sex před svatbou takové tabu jako v Koreji.

No a potom nastal dlouho očekávaný den – poslední den tisíciletí. Už ráno se nás několik setkalo s asi 15-člennou asijskou skupinou na Bondi Junction. Šli jsme na Circular Que. Nejlepší místa v Sydney byla placená - 1000-1500 AUD. My jsme si hned ráno „zasedli“ super místo u opery. Lidé tady spali už od večera ve stanech a spacácích. Byli zde i známí už od rána od 4.00, aby získali místo na půlnoční focení. Během dne se tady nashromáždilo obrovské množství lidí.

Měli jsme jedno z nejlepších míst, dělali jsme mexické vlny a různé srandičky. Od cca 18.00 hodiny se odtud už nedalo dostat. Na Harbour Bridge začalo promítání laserem, všichni křičeli: „Ózi, Ózi, Ózi. Na vodě pluly lodě s obrovskými modely mořských „příšerek“. Okolo 21.00 hodiny začal ohňostroj. Ze dvou stran ostrova vyletovaly světlice do výšky i 300 metrů. Krásné. Vybuchovalo to do tvaru světlic, spirál, hvězdiček, honících se světel. Po tomto představení osvětlovali operu krásnými barvami. Modrou, zelenou, duhovou... O půlnoci se to všechno rozjelo naplno. Slavnostní odpočítávání a potom 1 ohňostroj na mostě, později začali létat světlice z 12 míst v Sydney, z mostu, ostrova, věže... Ohňostroj trval 25 minut a celé to vyvrcholilo vzniklým názvem nad mostem Eternity (věčnost). Po půlnoci se tak, jako u nás, střílelo šampaňské, všichni si ropzdávali polibky s přáním všeho dobrého. Potom nastalo koupání v novém tisíciletí J. Všichni měli k sobě najednou blíž a přáli si Happy New Year. No a potom, jak se postupně lidé vytráceli, zůstával po nich hrozný nepřádek, skoro jako u nás po půlnočních oslavách J. Jen s tím rozdílem, že nikdo si světlice nemohl jen tak vystřílet doma na dvorku, mohou to dělat jen specializované firmy.

Zbytek novoročních oslav jsem strávil s partou v Domain parku, kde jsme tancovali na latinsko-americké rytmy. Byl to opravdu jedinečný den. Příchod nového milénia se snad ani nedá lépe oslavit.

Nový rok jsem z poloviny prospal, potom jsem se vypravil do města, vydal jsem se na výlet lodí přes celý záliv v Sydney, pobřeží má prý až 1 000 km a je velmi členité. Autobusem jsem se následně přesunul do Olympijského centra, kde se v době mého pobytu intenzivně pracovalo na přípravě olympiády.

Zašel jsem se podívat do Taronga ZOO. Zajímavá byla australská zvířata – klokani, koaly (ty stále spaly a byly překvapivě velké, mohly mít okolo 8 – 10 kg) a ptakopysk byl zase překvapivě malý J( asi 50 cm). Byl tady i pěkný pavilon s hady.

V Austrálii jsem si všiml, že mají téměř na všechno návody na použití, na automatech na lístky i na WC! Ztratíte návod a jste v háji! Dále jsem si všiml, že hasiči jsou zde u každé nehody, pokud se srazí auta, za chvíli je u nich kolona hasičských aut.

Od mých spolužaček Japonek jsem se něco dozvěděl i o japonském národním svátečním jídle sushi. Sushi má mnoho podob a chutí. Pokud se ocitnete v restauraci na sushi, tak i stolování je trochu jiné, lidé sedí okolo velkého stolu, kde se před nimi posouvají na běžícím pásu na talířcích jednotlivé druhy tohoto jídla. Můžete si vybrat podle toho, jak které vypadá. Každé jídlo je uložené na talíři jiné barvy. Ceny se různí podle barvy talíře. Kdo by nevěděl, tak uprostřed v sushi se nacházejí jikry, sushi se namáčí v sojové omáčce.

V předcházejících dnech vládlo v Sydney deštivé počasí, a po novém roku konečně přišly dny, kdy bylo krásně a horko, tak jsem toho využil a vydal jsem se na slavnou Manly Beach. Na pláži bylo rušno, hodně lidí, surfařů. Jižně od pláže je pěkný poloostrov porostlý přímořskými subtropickými keříky. Nad mořem se tyčí krásné asi 300 m skály a na moři plulo několik bílých plachetnic. Obrázek jako z katalogu smiley.

Jelikož jsem byl v Austrálii a neměl jsem v plánu jen tak odjet z této země, bez toho, abych z ní něco viděl, naplánoval jsem si několik dní cestování. Sehnal jsem podobné nadšence jako jsem já a vyrazili jsmewink.

Půjčili jsme si auto a vydali se za dobrodružstvím. Silnice mají velmi dobře označené a nechybělo ani značení hlavní/vedlejší silnice, abyste věděli, kam se zařadit. Naše první cesta vedla do Kiamy – jižně od Sydney. Nachází se zde puklina ve skále a přes ni při příboji vystřikuje voda i 60 m vysoko. Když jsme tam byli, tak voda stříkala do výše max. 20 m, ale i tak to bylo efektní.

Celá JV část Austrálie jeoblast kde se chovají ovce. Zajeli jsme do Golbourne, potom do hlavního města do Canberry. Vyšli jsme na kopec, který se nacházel 800 m nad městem, odkud byl krásný výhled na War Memorial, park pod ním a nový parlament. Pod parlamentem byl velký vánoční strom. Přespali jsme v Coome.

Ráno jsme vyrazili z Coomy do Snowy Mountains. Okolo silnic se nacházejí samé ovčí farmy a farmy s hovězím dobytkem, ale i osamělé ranče, vzdálené kilometry od sebe. Mnoho stromů je suchých. Jsou vidět různé skály zakulacených tvarů. Autem jsme se dostali do výšky 1800 m až po Charlotte Pass. Okolo se nacházejí lyžařská střediska a nejvýše položená vesnice v Austrálii. Bylo tam tak 12 stupňů a foukal pořádný vítr. Dostali jsme se k nejvyššímu vrchu Mount Kosciuszko. Když jsme došli na úroveň mraků, strašně se rozfoukalo. Okolo nás kvetly horské louky, v nižších polohách roste nějaký horský druh eukalyptu. Nahoru jsme vyšli asi za 2 hod. a 15 min. Byla tam velká zima. Dokonce se tam nacházely zbytky sněhu, nečekal jsem, že v létě mě v Austrálii přivítá i taková zima – kousek od obratníku Kozorožce. Mon Dieu.

Místy tam byly ještě velké zbytky sněhu ze zimy. Prošli jsme po chodníku Main Range Walk zpátky. V podvečer jsme šli přes hory do přírodní rezervace Wolong. Po cestě jsme viděli hodně papoušků. Je tady vybudována elektrická síť na vodní energii z hor. Jelikož tady nebyly žádné přehrady, voda se přivádí velkými potrubími na prudký kopec a tlak vody pohánějí generátory. Během noci jsme se přesunuli po dálnici o 300 km dále do Melbourne.

Levné letenky do Austrálie najdete ZDE.

1998-2016 © Letenky.com, všechna práva vyhrazena.