[ Generál LeTenky]

Svoji kariéru jsem začal ve francouzské armádě jako letec, kde jsem se svojí usilovností a vynalézavostí vypracoval až na hodnost generála. Tehdy jsem se rozhodl, že opustím vojenskou službu a svoje nejlepší léta věnuji lidem. V současné době spravuji portál, na kterém lidem pomáhám se zakoupením letenek za co nejlepší ceny. Procestoval jsem velkou část světa, ale většinou jen pracovně. Nyní jsem se rozhodl, že se do světa vydám jako dobrodruh.

FINSKO 2. část - turistika u Punkaharju, finská jezera, Savonlinna, cyklistika u Punkaharju

Přidáno: 01.07.2013 | Přečteno 2709 x

V této části blogu se mnou můžete absolvovat turistiku na hřeben Punkaharju, zavítáme i do provincie Savo, poznáme krásy hradu Olavinlinna, a také se projdeme nádherným arboretem, které je trochu jiné, než arboreta u nás. Tak se rychle dejte do čtení, těším se na vaše komentáře :)

Jednou ráno ukázalo finské počasí svoji vlídnější tvář. Sluníčko, téměř jasno a už ráno bylo 15°C. Paráda! Sbalil jsem si nezbytné věci  na turistiku a už jsem pospíchal na železniční stanici stanici, ze které odjížděl vlak směrem na Punkaharju. Vlak sice jen lokální, se dvěma vagóny, ale čistý a velmi tichý. Lístek jsem si koupil až přímo ve vlaku. Ostatní cestující ukazovali různé typy lístků. Někteří si koupili lístky přes internet a měli je vytištěné na papíru (průvodčí  naskenovala pouze čárový kód), nebo měli kód v mobilu, ze kterého to snímala.

Mým cílem byl hřeben Punkaharju. Je to známý písečný nános pokrytý borovicemi, který vznikl v poslední době ledové. Tento hřeben křižuje obrovské jezero, proto po něm vždy vedly důležité trasy do Ruska. Tak jsem se vydal po úzkém pásu země, po obou stranách bylo jezero a místy byl hřeben široký jen do 30 metrů. Mon Dieu, kdyby se člověku zatočila hlava, už se koupe. Počasí bylo stále výborné, v lese jsem se najedl borůvek. Turistika to nebyla moc náročná, šlapal jsem tak 4 hodiny solidním tempem. Podél břehu míjím soukromé dřevěné chatky, které mají u vody molo a loďku. Takových chatek jsou v okolí stovky. Voda v jezeře je velmi čistá, je vidět několik metrů do hloubky. Jezera jsou sama o sobě poměrně mělká. V okolí ostrovů je to do 4 metrů, uprostřed jezer je málokdy více než 10 – 15 metrů.

Po návratu jsem zašel k domečku u mola, kde se daly půjčit loďky. Měl jsem štěstí. Všechny loďky a kanoe byly půjčené, zůstal volný jen jeden motorový člun. A ten jsem přesně chtěl. Od chlapíka v půjčovně jsem si půjčil i vodní mapu jezer v okolí. Dal mi celý atlas. Ukázal mi, jak se ovládá člun, vzal jsem si vestu a rychle na jezero. Nádherný pocit! Když jsem přidal, tak jsem jel  i 50-tkou, což byla celkem zábava. Snažil jsem se neztratit a první půlhodinu jsem se nemohl v té mapě moc vyznat. Z mapy formátu A2 bylo asi 75 % vodní plochy a 25 % tvoří ostrovy. Tak mnoho jezer je tady. Krásná panenská příroda, opustěné ostrůvky, na některých jen pár stromů, některé s lesíky.

Některé ostrůvky byly během víkendů osídlené – stály na nich dřevěné chatky. Není tady až tak velký problém mít svůj „soukromý“ ostrůvek. Za 1,5 hodiny jsem ujel asi 40 km okruh a vrátil jsem z opačné strany ostrova zpátky k přístavu. A potom jsem si udělal ještě jednu dlouhou trasu okolo velkého ostrova až k Punkaharju. Byl jsem nadšený ježděním po nekonečných vodách finských jezer. Je to opravdu úžasný zážitek.

Co se týká letních prázdnin, tak ty tady mají děti od začátku června až do poloviny srpna. Myslím, že vzhledem na místní klima, je to dobré řešení. V červnu je tu určitě lépe než v srpnu.

Jelikož hlásili na pár dní krásné počasí a potom měli přijít deštivé dny, chtěl jsem si to mimořádně teplé počasí užít. Celé Finsko by se dalo popsat jako země jezer. Je jich tady 188 000 a představují 10 % rozlohy země. Mezi nejdůležitější a nejkrásnější jezerní oblasti patří právě východní jezerní oblast, ve které jsem se nacházel. Velká část jezerní oblasti patří do provincie Savo s hlavním městem Savonlinna. Město má 27-tisíc obyvatel. V tomto městě stojí jeden z nejmajestátnějších a nejkrásnějších hradů severní Evropy - hrad Olavinlinna. Byl postaven v roce 1475.

Zdejší přístav je snad rušnější než autobusové nádraží. Z přístavu odjíždějí pravidelné linky dokonce až do 200 km vzdáleného Kuopia. Z přístavu neustále vyjížděly hlavně výletní lodě na hodinové okružní jízdy po jezerech u města a podél hradu. Na jeden takovýto výlet jsem se nechal zlákat a dobře jsem udělal, stálo to za to. Plavili jsme se okolo třech majestátních věží kamenného hradu, okolo města, kde u vody stojí původní staré domky, ale i mnohomiliónové moderní vily. Bydlet u jezera má něco do sebe. Hrad je známý hlavně tím, že v létě se zde po celý týden odehrává na nádvoří operní festival. Vystupují zde známé tváře opery z celého světa. Určitě i atmosféra a prostředí hradu udělá svoje... Mohu zkonstatovat, že Savonlinna je pěkné městečko, které stojí za návštěvu.

Zajímavost: Na služby, potraviny apod. mají Fini 9 % DPH, ale zase na naftu mají 23 % DPH. Tedy dvě sazby DPH. Ve Finsku mám celkem problém koupit čerstvé pečivo. Všude mají jen trvanlivé napečené chleby, žemle apod. A to není ono. Podobně jako ve Španělsku, i tady  prodávají předpečené bagety. Doma se to strčí do trouby a je křupavé čerstvé pečivo. Ať je to jak chce, ale na pravou křupavou francouzskou bagetu to rozhodně nemá...

Další výlet jsem si udělal do vesničky Metla, u které je velké arboretum, asi 7x7 km a tvoří velkou část ostrova. Přes arboretum vede spleť cestiček. Arboretum to bylo velmi zvláštní. První stromy zde byly vysazeny ještě v roce 1932 (tedy takovou jsem našel nejstarší tabulku), a od jednoho druhu zde mají vysazené celé lesíky např. 100x200 metrů a ne jen jeden strom jak jsme zvyklí. Téměř všechno jehličnany z celého světa. Různé kanadské, sibiřské, americké a jiné smrky, jedle nebo borovice. Celkem úžasné stromy. Místní lesníci tady určitě měli i nějaké výzkumné programy, protože zde zasadili na jedné parcele finské smrky z různých částí země, zasadili je do řádků a potom je navzájem porovnávali, jak které prosperují. Svítilo sluníčko, takže to  byla paráda. Jen když jsem se zastavil  někde ve stínu, tak se hned objevili pověstní finští komáři. Zatím jsem s nimi neměl až takové problémy, ale tady jich už bylo moc. Ale cyklistu nedoběhnou J. Kdybych byl uvnitř, vyzkoušel bych na ně „indický repelent“ – ventilátor, ale takhle musím vzduch vířit vlastním pohybem těla J.

Finsko je opravdu země tisíce jezer. Těch je tu více než pevniny.

1998-2016 © Letenky.com, všechna práva vyhrazena.