[ Generál LeTenky]

Svoji kariéru jsem začal ve francouzské armádě jako letec, kde jsem se svojí usilovností a vynalézavostí vypracoval až na hodnost generála. Tehdy jsem se rozhodl, že opustím vojenskou službu a svoje nejlepší léta věnuji lidem. V současné době spravuji portál, na kterém lidem pomáhám se zakoupením letenek za co nejlepší ceny. Procestoval jsem velkou část světa, ale většinou jen pracovně. Nyní jsem se rozhodl, že se do světa vydám jako dobrodruh.

Irsko, Skotsko - Dublin, Irské národní stáje, Kilkenny

Přidáno: 25.03.2013 | Přečteno 4315 x

Bonžúúr, drazí cestovatelé!

Znovu se vám po týdnu hlásím ze své dobrodružné cesty. Za uplynulý týden jsem se ponořil ještě hlouběji do tajemného věčně zeleného ostrova. Přečtěte si moje nejnovější postřehy.

Po úchvatném Powerscourt Estate jsem zamířil do Dublinu, hlavního města Írska. Baile Átha Cliath je nevyslovitelná irská verze jeho jména. Toto největší město ostrova zhltlo i s aglomerací téměř čtvrtinu všech obyvatel, což činí 1,6 milionu. Ale co je na něm úžasné je to, že tady nenajdete žádnou výškovou budovu. Údajně byly ve městě dvě, ale ty byly odstřeleny, protože jim kazily vzhled města. Tomu říkám přístup...

Ze všeho nejdříve jsem zamířil na Grafton Street. Ani jsem se nestačil porozhlédnout po všech těch pouličních umělcích, kteří zde předváděli všechno možné: tančili, hráli na hudební nástroje, modelovali z písku, vytvářeli obrovské bubliny... Zajímavé byly i “živé reklamy”: obchůdky si zaplatili lidi, kteří jen tak stáli a drželi v ruce cedulku a tím lákali návštěvníky do menších zapadlých uliček. Platí zde totiž zákaz vylepovat reklamu na sloupy, tak to obchodníci vyřěšili velmi kreativně. 

Moc se mi líbila i Trinity College, univerzita založená již v roce 1592, která funguje dodnes! Jen si představím, že bych měl tu čest být jedním z 9500 studentů, kteří se mohou procházet v těchto nádherných prostorách. Studoval zde např. i Bram Stoker, autor Draculy. Nejlepší na tom celém je knihovna, ve které je v současnosti přes 2,5 milionu knih. Podle starého – ale stále platného knihovnického zákona z roku 1801 - má tato knihovna (spolu s dalšími 4 v Británii) nárok na bezplatný výtisk každé nové knihy.

Po tom dlouhém chození jsen si dopřál trochu odpočinku ve čtvrti Temple Bar. Památky jsou sice skvělé, ale nic vám o zemi neřekne více, než hodinové posezení ve správné hospůdce. V této čtvrti plné pubů, galerií, muzeí a restaurací jsem se cítil jako ryba ve vodě. Ochutnal jsem tady i tradiční Guinness. Fascinuje mě, jak se z mléčné barvy postupně změní na ebenově černou, krásné.

Díky vychvalování Guinnessu jsem byl místním velmi sympatický, a tak jsem zbytek dne strávil veselými rozhovory za poslechu živé kytarové hudby. Upozornění: irské puby mají skutečně nezaměnitelnou atmosféru a velmi těžce se z nich odchází.

Další den jsem se šel podívat, jak vypadají pravé irské chrtí závody. Vybral jsem si Shelbourne Greyhound Stadium, stadion s oválným okruhem 550 yardov (503 metrů). Můj chrt sice nevyhrál, ale byl to obrovský zážitek – chrti běželi snad rychlostí 60 km/h. Můžete si říct: 30 sekund, a je po všem, to je nuda. Ale k závodům patří i představování těchto nádherných psů, chaos se sázkami a měnícími se kurzy, nadšená atmosféra... Je to podobné, jako když poprvé letíte: stoupání je krátké, ale je to zážitek.

Den jsem ukončil návštěvou Irish National Stud, teda Irského národního hřebčince. Na místě mě čekalo překvapivé zjištění: tyto stáje založil Johnnie Walker, kterému kromě jiného vděčíme i za světoznámou whiskey! Tento chlapík měl dar vytvářet úspěšné projekty, to je třeba uznat. Kromě nádherných koní, které soutěží a vyhrávají po celém světě, si tu můžete prohlédnout i stáj s jednotkou intenzivní péče, kam umisťují čerstvě narozená hříbata.

Viděl jsem i stáj nejslavnějšího místního hřebce, který se jmenoval Indian Ridge. V průběhu sezóny tento špičkový hřebec oplodnil 75 kobyl z celého světa, přičemž za jednu kobylu inkasovala stáj 75.000 eur! Bohužel, už je po smrti.

Na pozemku hřebčince jsou i jedny z největších japonských zahrad v Evropě. Tato zahrada ve dvaceti krocích, které zachycují život od narození až po smrt, představuje život muže. Už se těším, když navštívím nějakou zahradu i v Japonsku a porovnám je, protože si už jen těžko dovedu představit něco krásnějšího.

Velmi na mě zapůsobil i hrad Kilkenny, což je jedna z nejimpozantnějších pevností v Irsku z roku 1192. Městečko, které ho obklopuje, vypadá jako ze středověku. Respekt ve mně vzbudila i katedrála Sv. Canice s přilehlým hřbitovem. Překvapilo mě, že většina náhrobních kamenů byla napsána v angličtině a latinkou, takže se nápisy daly snadno číst. Irové mají vlastní složitý jazyk i písmo. Vedle katedrály byla nejstarší stavba v okolí – válcovitá věž, postavená z náhrobních kamenů bývalého křesťanského hřbitova v letech 700 – 1000 n.l. Trošku morbidní, ale těžké časy vyžadují extrémní řešení.

Potom jsem se už ale vydal na další cestu. Cestování po Irsku je, naštěstí, velmi jednoduché, protože vybudovali mnoho přímých dálnic v době ekonomického boomu. Aspoň strávím v autě co nejméně času a více objevovaním.

Přeji vám mnoho nalétaných kilometrů!

Váš generál LeTenky

1998-2016 © Letenky.com, všechna práva vyhrazena.