[ Generál LeTenky]

Svoji kariéru jsem začal ve francouzské armádě jako letec, kde jsem se svojí usilovností a vynalézavostí vypracoval až na hodnost generála. Tehdy jsem se rozhodl, že opustím vojenskou službu a svoje nejlepší léta věnuji lidem. V současné době spravuji portál, na kterém lidem pomáhám se zakoupením letenek za co nejlepší ceny. Procestoval jsem velkou část světa, ale většinou jen pracovně. Nyní jsem se rozhodl, že se do světa vydám jako dobrodruh.

Nizozemsko 1. část - Callantsoog, Edam, ostrov Texel, Alkmaar

Přidáno: 21.10.2013 | Přečteno 3707 x

Bonžúúúr, cestovatelé,
v první části mých zápisků se dozvíte základní informace o Nizozemsku, něco vám prozradím o sýrových trzích v Edame a Alkmare a zajdeme se podívat na ostrov Texel, který je rájem ptactva. Doufám, že se vám budou mé postřehy líbit :).

Doletěl jsem na letiště v Amsterdamu se společností KLM, autem jsem se přesunul severněji. Prvním cílem mojí cesty je totiž na severu vesnička Callantsoog , z Amsterdamu je to tak hodinka cesty autem.

Nizozemsko má cca 15 mil. obyvatel a patří k nejrozvinutějším a nejbohatším zemím světa. Dokonce je zde i roční příjem na osobu vyšší než v Německu. (27 000 EUR v Nizozemsku proti 24000 € v Německu). Nizozemský Shell by jen svým obratem zařadil Nizozemsko na 24. místo zemí světa s nejvyšším HDP. Když k tomu připočítáme silné zemědělství (obrovská produkce sýrů), elektrotechnický průmysl (Philips), největší evropský přístav v Rotterdamu atd., tak se Nizozemsko dostává na 13. příčku na světě.

Země, jejíž velká část je pod hladinou moře a vznikla rozsáhlým vysoušením oblastí, je protkaná vodními kanály. Všechna políčka a pole jsou obkroužena vodními kanály. Na polích se většinou pěstuje pouze tráva, na které se pasou velká stáda ovcí, hovězího dobytka a koní.

Po větších kanálech se plaví loďky. Z dálky to vypadá často humorně, když se mezi políčky prohánějí plachetnice, jakoby se nechumelilo. V architektuře dominují malé domy a domky s ostrou střechou. Dole je většinou kuchyň spojená s obývákem, v horním patře dva pokoje - ložnice a dětský pokoj. Zahrádky a předzahrádky u domů téměř neexistují nebo jsou pouze minimálně velké. Plochy okolo měst a vesnic jsou využívané na intenzivní zemědělství.

Když jsem se ubytoval, vydal jsem se na kole do vesničky Callantsoog. Začínám chápat pravdivost slov o tom, že Nizozemsko je rájem pro cyklisty. Na kole se zde dostanu všude. Cyklostezky jsou podél silnic, ve městech a vesnicích, na polích i loukách. Samozřejmě všechno obklopují vodní kanály. Čekal bych, že kanály budou zapáchat a bude zde hodně komárů. Ani jedno, ani druhé není pravda. V kanálech je většinou čistá voda a žijí tam i ryby.  Nizozemsko je i rájem pro vodní ptactvo i ornitology. Divoké husy, kachny, lysky, potápky, labutě, je jich zde všude velmi mnoho.

Přes malebnou vesničku Callantsoog jsem se dostal až k vysokým písečným násypům u oceánu.

Když jsem si plánoval cestu, tak jsem nejdříve vyhledal všechny zajímavosti a akce. Měl jsem v plánu se jít podívat na středeční sýrový trh v Edamu, avšak ty se konají cca do konce srpna, tak aspoň takto ve vzpomínkách vám zprostředkuji zážitek z jednoho, na kterém jsem byl před pár lety. Středečnísýrový trh bývá v městečku Edam na východě poloostrova.

Trvá od 10.30 do 12.30. Na centrálním náměstí v Edamu byla „rekonstrukce“ prodeje sýrů tak jak probíhala v minulosti. Na loďkách přiváželi bochníky sýra k náměstí, tam je překládán na dřevěná nosidla pro dva chlapy, a ti už sýr nosili po náměstí, vážili ho na sýrových váhách. Po náměstí chodila děvčata a dámy v dobovém oblečení a nabízely sýr na ochutnání, ale i na prodej. Jeden bochník sýru stál před dvěma lety cca 14 € a byl vyrobený z 20 litrů mléka. Vážil možná okolo 1 kg. Sýr nosily i malá děvčátka. Chlapi se dohadovali o ceně sýra a poplácávali si jeden druhému neustále po rukách, až dokud se nedohodli na rozumné ceně. Prostě celé to bylo jedno velké divadlo o sýru. Ale stálo za to wink. Ochutnal jsem velmi mnoho druhů sýrů, jednak ho na ochutnávání rozdávala mladá krojovaná děvčata, ale sýr dávali ochutnat i u prodejních stánků, kterých zde bylo také hodně.

Město Edam bylo v minulosti vyhlášeným velrybářským přístavem, ve kterém fungovalo 33 loděnic. Celé městečko Edam stálo také na vodě, obkroužené a protkané množstvím kanálů.Půda je v Nizozemsku značně písčitá a v nižších částech napitá vodou. Pod nižší částí je třeba v Nizozemsku chápat, že daná parcela nebo oblast je nižší o 1-2 metry než okolní terén. A pokud tam není dostatečně odvedená voda kanály, tak je tam už mokro ze spodní vody. Fakt je to zde všechno hrozně rovinaté. Klobouk dolů, že se jim to zde podařilo tak vysušit a zúrodnit.

Zašel jsem se podívat na malý ostrůvek Marken se stejnojmennou vesničkou. Tady jsem si udělal nádherný okruh do vesnice a potom okolo celého ostrova. Samozřejmě je zde několik cyklistických tras, tak to bylo velmi příjemné. Celý ostrov je dokola obehnán zvýšenou okrajovou hrází vysokou 4,5 metru, zabraňující proniknutí vody na ostrov. Na hrázi byla vybudována cyklistická trasa až na konec ostrovu k majáku. Ranní mraky se rozplynuly, tak začalo svítit sluníčko. Okolo jsou všude políčka s všudepřítomnými kanály a kanálky vody. Ty slouží i jako jakási přirozená bariéra pro ovce, aby neutekly z daného pozemku pryč. Jsou zde většinou louky, kde suší seno na zimu. Zaujala mě i jedna parcelka, kde byl včelař a měl 8 úlů a po zahradě asi 50 „oplodňáčků“. Asi choval včelí matky na prodej. Zvláštní metoda.

Městečko Volendam bylo v ten den mojí poslední zastávkou. Nádherné malebné dřevěné domečky po celém pobřeží lákají množství turistů. Obchůdky se suvenýry, restaurace, bary...

Ve Volendamu, v Callantsoogu, ale i v jiných městečkách jsem obdivoval velmi pěkné domy pro důchodce. Jsou to většinou malé přízemní budovy s pospojovanými byty s malou terasou, nebo trávníkem s úhledným vybavením. Staří lidé zde posedávají v přírodě, debatují a stará se o ně početný personál. Také je zde vidět mnoho tělesně handicapovaných a žijí plnohodnotný společenský život. Na každé akci je pro ně vyhrazena část pro vozíčkáře. Potkal jsem i více skupin duševně nemocných s ošetřovateli. Chodili na pláže či do přírody. Obdivuhodné, jak se starají i o tuto skupinu obyvatelstva.

Všiml jsem si, že Nizozemci jsou vysocí. Jsou dokonce statisticky nejvyšším národem na světě! Muži mají průměrně 183 cm a ženy 168 cm. Prý je to buď vydatnou stravou (sýry, maso) nebo genetikou. Nizozemci jsou vcelku velmi podobní nordickým národům, jako jsou Norové či Švédi. Většinou hubení blonďáci a blondýnky. Druhá věc, která mě zaujala, je to, že v této části Nizozemska jsem zatím potkal minimální množství muslimů. Kdesi jsem četl, že v současnosti se v Nizozemsku rodí více než 50 % dětí v muslimských rodinách (a v roce 2050 zde už bude arabů – muslimů více než původních obyvatel). V této části Nizozemska však jsou téměř na 100 % původní Nizozemci. Tak jsem zvědavý, jak to bude vypadat ve větších městech v následujících dnech. Tam bude národnostní směs určitě různorodější.

Mým dalším cílem byl ostrov Texel, a tak jsem zašel do přístavního města Den Helder, odkud vyplouval trajekt na ostrov Texel.

Ostrov Texel má cca 25 km na délku a 9 km na šířku. Je známý nádhernými širokými plážemi v západní části ostrova. Ale na ostrově je i národní park Duny Texelu, ve kterém najdete písečné duny.  Národní park  je jednak trvalým místem, ve kterém hnízdí 70 druhů ptáků, ale i pravidelnou tranzitní zastávkou při migraci stěhovavých ptáků ze severu Evropy (a pro některé druhy dokonce i z východní Sibiře) při cestě do Jižní Afriky. Na ostrově je i několik oblastí s výskytem tuleňů.

Mohu říci, že ostrov je rájem pro cyklisty. Cestičky jsou všude a dostat se po nich dá kamkoli po ostrově. V NP jsem si udělal turistiku okolo jezera, ve kterém byly stovky různých vodních ptáků. Porost zde byl buď travnatý (v oblasti písečných dun) nebo keříkovitý (v oblasti mokřadů). Po cestě jsem našel několik mrtvých mladých racků a zajíců. Jsou zde početné stavy lišek, pro které jsou mladí ptáci lehkou kořistí.

Další zastávkou bylo zařízení Ecomare. Je to stanice, ve které odchovávali poraněné, opuštěné a nemocné tuleně (měli zde asi 6 mladých bez matek), ale i ptáky i jiné zvířecí obyvatele ostrova. Celkem úspěšná byla bedna před budovou Ecomare. V ní byly klece pro poraněná zvířata, která najdou a přivezou lidé mimo pracovní dobu do zařízení. Prostě je jen vloží do klece a ráno jim už veterináři  pomohou.

Expozice mě celkem zaujala. Život na ostrově, historie, ptáci, ryby, ekologické důsledky znečišťování atd. byly velmi zajímavě udělané. V 15.hodin bylo pravidelné krmení tuleňů.

Ještě jsem se podíval na široké pláže u De Koogu a trajektem jsem se přesunul zpátky na pevninu.

Zastavil jsem se u jednoho kempu, který prý v srpnu organizuje zajímavou akci. Běh v mořských mělčinách. Běží se 3 km nebo 7,5 km, přičemž hloubka vody je od kolen do pasu. Tak to si neumím ani představit, jak se dá něco takového zvládnout. Na to musí mít člověk asi jinou kondičku.

V pátek se koná pravidelný Alkmaarský sýrový trh. Alkmaar je asi 90-ti tisícové město s pěkným centrem s historickými budovami, pěšími zónami a samozřejmě kanály. Na náměstí Waagplein každý pátek ráno přivezou asi 30 000 kg sýrů Gouda, Eidam a Leiden na trh, který se konává již od 17.století. Sýry jsou ve formě velkých žlutých navoskovaných bochníků, odhadem o váze tak 5 kg. Nosiči mají tyto bochníky naložené na dřevěných nosítkách a po dvou pobíhají a přenášejí je z jednoho konce náměstí na druhé. Vyvolávači cen mají právo na ochutnání sýrů pomocí vzorků, které odebírají pomocí dutých tyčinek. Zkoumají vůni, chuť a drobivost (tak zjistí obsah tuku a vody). Samozřejmě je to všechno jen divadlo pro turisty, protože výrobu sýrů zde mají na starosti už moderní mlékárny. Na druhé straně však Alkmaar je jedním z mála míst, kde ještě dodnes fungují staré cechy sýrařů, které bojují proti globalizaci výroby sýrů.

Kromě sýrů jsem si pochutnal i na nizozemských mini palačinkách. Těsto stejné jako na palačinky, jen se to vylévá do maličkých forem, kde se to upeče. Jedna palačinka měla asi tak 4 cm. Mňam.

Během procházky po městě jsem musel čekat, abych mohl přejít po mostě. Právě plula loď, tak most odstavili a jednu stranu mostu zvedli, aby mohla loď proplout. Toto dělali jednak na mostech ve městě, ale i na silnicích na mostech po celé zemi. Když jela loď, tak dostala auta červenou, padla dolů závora a loď proplula dále. Lodě, cyklisti a auta jsou zde rovnocenní účastníci dopravy. Zdá se mi, že jedině chodci tady mají méně výsostní postavení. Na přechodech pro chodce je třeba si dávat pozor, protože to, že vstupujete nebo jdete po přechodu neznamená, že řidič přijíždějícího auta automaticky zastaví. Ještě k cyklistům – je zajímavé, že tady nikdo nepoužívá cyklistické přilby. Asi proto, že cyklisti si jezdí po svých stezkách a riziko srážky s autem je menší. Taktéž nizozemská kola jsou jiná. Mnohem  mohutnější, s velkými koly a s přehazovačkami schovanými pod kryty a s bubnovými brzdami, také schovanými pod kryty. Určitě je to všechno ochrana proti dešti.

Přestože Nizozemci mají jeden z nejvyšších příjmů, okolo 2100 EUR měsíčně, tak ho asi zase rychle utratí a to hlavně za služby. Např. menu v restauraci vycházelo okolo 17 – 35 EUR a jídlo z jídelního lístku se pod 20 € moc často nedostalo...

Videá:

Sýrový trh v Edame:
http://www.youtube.com/watch?v=Knm__kELWx4
http://www.youtube.com/watch?v=drjAgiypfAw
http://www.youtube.com/watch?v=xWtY25gY6Lc

OSTROV TEXEL - ECOMARE:
http://www.youtube.com/watch?v=cTnsrgvUT0U
http://www.youtube.com/watch?v=9O9cKbpruOk

1998-2016 © Letenky.com, všechna práva vyhrazena.