[ Generál LeTenky]

Svoji kariéru jsem začal ve francouzské armádě jako letec, kde jsem se svojí usilovností a vynalézavostí vypracoval až na hodnost generála. Tehdy jsem se rozhodl, že opustím vojenskou službu a svoje nejlepší léta věnuji lidem. V současné době spravuji portál, na kterém lidem pomáhám se zakoupením letenek za co nejlepší ceny. Procestoval jsem velkou část světa, ale většinou jen pracovně. Nyní jsem se rozhodl, že se do světa vydám jako dobrodruh.

Nizozemsko 4. část - Den Haag, Zeeland – Middelburg, NP Biesbosch, Wageningen, NP Hoge Veluwe, Efteling

Přidáno: 11.11.2013 | Přečteno 2834 x

Zdravím všechny cestovatele, ani jsem se nenadál a píšu poslední část zápisků z Nizozemska. V ní se dozvíte, co mě nejvíc  překvapilo v Haagu (a trestní tribunál to nebyl), proč jsou některé chodníky v Nizozemsku vytvořené z mušlí a jak jinak zakončit cestu, než pořádně bláznivě –  konkrétně v parku Etteling. Děkuji za Vaši přízeň během mého cestování po této zemi :).

Při mých cestách Nizozemskem jsem nevynechal ani město Haag. Známé hlavně z médií, jelikož se zde nachází mezinárodní trestní tribunál. Já jsem si zde zvolil návštěvu dvou parků. Nejdříve známý Madurodam. Je to park, kde je zmenšené všechno co je v Nizozemsku zajímavé. Budovy, letiště, přístavy, zmenšeniny sýrových trhů, dokonce i „vykřičená čtvrť“ v Amstredamu s lehkými děvami v oknech. Velmi pěkné a precizně udělané místo.

Jelikož bylo výhodné si zakoupit dvojkombinaci vstupenek s dalším zábavním parkem „Sea life“, tak jsem toho využil. Viděl jsem zde i hodně velkou chobotnici (takovou jsem ještě neviděl), a i velké želvy - kožatky. Mají tam samozřejmě malé žraloky, rybičky „Nemo“, dalo se na ně sahnout, když plavaly u hladiny a mnoho dalších zvířat.

Co mě v Haagu překvapilo, tak to byla obrovská promenáda a širokánská pláž v části Scheveningen. Myslím, že nikde na světě jsem neviděl tak obrovské pláže, jaké jsou právě v Nizozemsku. Jsou širokánské, někdy i více než půl kilometru a dlouhé i desítky kilometrů. A právě taková pláž je i v Haagu. Na plážích je mnoho restaurací s tropickými názvy, Bora Bora, Zanzibar atd., asi si jimi kompenzují absenci těch tropických teplot, které tady nemají J. Během slunečních dní zde v létě bývá totiž max. 24 °C. Tehdy jsou pláže plné. Neskutečné.

Zajímavost: V Nizozemsku mě zaujala první pomoc. Nejezdí sanitkou, ale na motorce. Je to mnohem rychlejší a pružnější a kvalifikovaný lékař – motorkář se dostane k pacientovi určitě rychleji. Pokud je potřeba, následně zavolá na odvoz pacienta i sanitku.

Přesunul jsem se do jižní části Nizozemska do provincie Zeeland.

V časti Zeeland až po Rotterdam na čtyřech místech pronikalo moře prostřednictvím delt  vlévajících se řek hluboko do pevniny  (až 60 km). V roce 1953 se po velké bouři protrhlo množství vnitřních hrází, vážně byly poškozeny další hráze a zatopené byly obrovské oblasti země. Došlo k obrovským škodám na majetku, ale i na životech. Na základě této katastrofy se rozhodlo, že se v ústí řek vybudují obrovské hráze, které měly chránit zemi před záplavami. Vybudovaly se posuvné vlnolamy v délce několika kilometrů, které je možné v případě vlnobití nastavit podle potřeby. Soustava hrází se začala budovat v roce 1958, projekt byl dokončen v roce 1997. Kvůli globálnímu oteplování a zvedání hladiny moří se přistoupilo k opravám a zvyšování hrází. Tyto dodatečné práce trvaly až do roku 2010. Nyní je už země dobře ochráněna.

Já jsem se prošel po okolí vnitrozemských jezer, která se vytvořila po vybudování hrází. Z moře se stala jezera. Ze začátku byla asi slaná, ale když se je všechna ochutnal tak už měla sladkou vodu. U jezer nastal úplný konec rybolovu a vystřídal ho turistický ruch a jachtařství.

Zašel jsem se podívat do správního centra celého Zeelandu, do Middelburgu. Je to velmi příjemné městečko s křivolakými dlážděnými uličkami, kde se v centru nachází gigantický klášterní komplex a na náměstí pěkná budova radnice. V sobotu po obědě bylo všude v uličkách a v obchodech plno lidí.

Během cesty zpět jsem se zastavil u pláží pár km pod soustavou vodních přehrad. Pláže jsou zde opravdu obrovské. Tahle byla široká až 1 km. Ideální místo na pouštění draků. Na pláži byly desítky rodin, které si draky pouštěly. Je to tady velmi oblíbené.

Postřeh z Nizozemska: Na konci léta můžete na cestách potkat velmi mnoho karavanů. Nizozemci se stěhují po létu domů. Nizozemci jsou nejvášnivější příznivci karavanů na světě. Na každých 15 (!!!) Nizozemců je tady registrovaný 1 karavan. Neskutečné. U nás tipuju tak na 1000 Čechů 1 karavan...  V Nizozemsku mají celkem problém se stěrkem. Udělat štěrkové cesty je problém, protože by štěrk museli dovážet z druhého konce země. Všude je zde totiž jen písek. Tak to řeší jinak. Místo štěrku používajú mušle. Ty se tady dají sehnat mnohem snadněji. Dokonce jsem viděl i betonové chodníky, kde místo kamínků byly použity mušle.

Východně od Rotterdamu se nachází oblast národního parku Biesbosch. Do roku 1421 to byla oblast poldrů (pruhy obdělávané půdy protkané kanály). V listopadu 1421 přišla obrovská bouře, která potrhala hráze a vyplavila všechny vesnice. Zemřelo 100 000 lidí. Od té doby už tuto oblast nikdo neosídlil a v současné době je zde národní park o rozloze 7100 hektarů. V parku se dají najít ještě původní kanály a políčka, oblast se stala domovem vodního ptactva a v roce 1988 zde začali i s adaptací bobrů.

Jízda na kajaku, na člunech a loďkách je tady velmi populární. Po hodině plavby na člunu jsem se dostal do jižní části k rozhledně na pozorování ptactva. Počasí se však zhoršovalo a musel jsem se vrátit.

V infocentru mě zaujala expozice s včelím úlem. Byl to průhledný velký tubus, ve kterém byly v horní části zavěšené rámečky s včelami, okolo kterých si včely postavily vlastní dílo. Dlouhou 3 metrovou skleněnou rourou se včely dostávaly ven. Bylo velmi zajímavé pozorovat včely takhle zvenku.

Postupně jsem se přesouval více na východ Nizozemska. Dostal jsem se k městečku Wageningen.

Celá tato východní oblast Nizozemska je už jiná. Začaly se objevovat lesíky se starými stromy, což ve vysušené oblasti západního Nizozemska není. Dokonce jsem během cesty jel asi 300 metrů z kopce. Oh la la, nevídaná to událost v Nizozemsku ...

Zajel jsem do malého městečka Wageningen, protože jsem tam viděl nákupní centrum. Totiž najít nákupní centrum někde v nizozemském městě, je opravdu velký problém. Tak, jak je známe u nás, tady vůbec neexistují. Mají zde klasické specializované obchody v centrech měst, ale velká nákupní centra moc nemají. V obchodním centru mě zaujaly dvě věci. Centrum je rozděleno dvěma vchody. Jedním vchodem se dostanete do části, kde se prodává nepotravinové zboží v akcích a v druhé části jsou potraviny.Tam kde prodávají potraviny, ale absolutně neseženete čerstvé pečivo. Prodávají jen předpečené pečivo, které si už doma v troubě dopečete a máte ráno čerstvé. Výborný nápad a myslím, že to za pár let dojde i k nám.

Vyrazil jsem k největšímu národnímu parku NizozemskaHoge Veluwe, který je lákadlem pro turisty i cyklisty z celé země. Je to krásná oblast mokřadů, hlubokých lesů, i písečných dun. Uprostřed celého parku je krásné muzeum věnované místní fauně a flóře. Park vznikl v roce 1914, kdy si bohatý manželský pár Kröller-Müllerů koupil tuto oblast. Manžel chtěl mít bohatou oblast na lovy a manželka zase místo pro svoje muzeum. V roce 1930 manželé darovali park státu a v roce 1938 v něm bylo otevřeno krásné muzeum.

V parku jsem zaparkoval v jeho severozápadní části. Odtud vychází severní cyklistický okruh, který měří 12 km a parkem vede ještě jeden delší okruh 26 km. Park je zajímavý i tím, že u každého ze 3 vstupních míst do parku se nacházejí velká parkoviště s legendárními bílými koly, které se tady dají zdarma zapůjčit. Mají jich tady prý 1700 ks. Po 2 týdnech mimo lesů to bylo velmi příjemné zajezdit si na kole nejdříve v hustých smrkových lesích, které střídaly modřínové, bukové a dubové lesy. Lesy se zase střídaly s mokřady a ty pak vystřídala písečná oblast s dunami. V parku žijí početná stáda jelenů, muflonů a divokých prasat.

Během svých cest se vždy snažím navštívit i nějaký zábavní park. A zde, v Nizozemsku, to byl Efteling. Je to největší zábavní park v zemi, nazývají ho i nizozemským Disneylandem. Ráno jsem se snažil dostat z kempu co nejdříve, abych tam byl už hned od začátku otevírací doby v 10.00. Tohle  je trošku jiný svět. Svět z jiných pohádek, z holandských a celosvětových, ale takových, které jsem ani moc neznal. Já znám spíše  „disneyovky“, jenže tyhle postavičky tady samozřejmě nebyly (kvůli licencím). Park  byl rozdělen na několik částí, některé jsou pro malé děti, některé zase pro ty větší a adrenalinovější příznivce zábavy (např. jízdy na různých divokých drahách na kolejnicích, kde jedete z velké výšky velkou rychlostí do zatáček hlavou dolů). Já jsem si vyzkoušel jízdu na divoké vodě (kde mě to hned na začátku pořádně postříkalo). Dále tu mají jízdu v zemi Tisíce a jedné noci, různé vyhlídkové jízdy skrz pohádkové země nebo krajinu Trollů, kolotoče atd. 

Pomalu zhodnocuji celou cestu a mohu říci, že z ní mám celkem dobrý dojem. Navzdory tomu, že tady asi nebylo nic, co by mě doslova „vyrazilo dech“, ale viděl jsem toho opravdu hodně.

Nechci tím však říci, že by Nizozemsko nebyla zajímavá země. S vhodně postaveným programem se toho tady dá vidět hodně.

Moje top v Nizozemsku: sýrový trh ve Volandemu, cyklistika na ostrově Marken, širokánské písečné pláže na pobřeží, vynikající síť cyklostezek... A co se nejvíc na Nizozemsku líbí vám?

1998-2016 © Letenky.com, všechna práva vyhrazena.