[ Generál LeTenky]

Svoji kariéru jsem začal ve francouzské armádě jako letec, kde jsem se svojí usilovností a vynalézavostí vypracoval až na hodnost generála. Tehdy jsem se rozhodl, že opustím vojenskou službu a svoje nejlepší léta věnuji lidem. V současné době spravuji portál, na kterém lidem pomáhám se zakoupením letenek za co nejlepší ceny. Procestoval jsem velkou část světa, ale většinou jen pracovně. Nyní jsem se rozhodl, že se do světa vydám jako dobrodruh.

AUSTRÁLIE 1. část - Sydney, škola, austrálske Vánoce

Přidáno: 23.12.2013 | Přečteno 2534 x

Zdravím vás, milí cestovatelé,
přestože je tento cestopis spíše vzpomínkou do minulosti, věřím, že vám hodně prozradí o Austrálii i dnes a možná vás i pobaví, jako mě po těch letech. V první části vám prozradím, čím se liší Vánoce u protinožců. Přeji vám, příjemné čtení.

Už jako student jsem hodně cestoval. Na přelomu let 1999/2000 jsem absolvoval dlouhou cestu za poznáním i vzděláním do Austrálie. V letadle do Sydney jsem se prospal a možná se mi ještě zdálo o věcech, na které jsem se v Austrálii těšil.

Z ptačí perspektivy jsem sledoval střed Austrálie. Je to vyprahlá, suchá krajina podobná saharské Africe.  V Austrálii je o 10 hodin více než u nás. Už před příletem letušky stříkaly v letadle něco jako „biolit“ proti potenciálním mouchám z Malajsie. Aktuální nabídky letenek do Austrálie od různých leteckých společností najdete na mém portálu www.letenky.com.

Celníci všechny cestující pořádně prohledali. Nic jim neuniklo. Dojel jsem do čtvrti Kingsford a tam jsem se ubytoval. Sydney je obrovské město, má cca 3 mil. obyvatel a délku až 100 km. Je však excelentně vybudované, mohou být na něj pyšní.

Zašel jsem na koupaliště, kde jsem viděl Australanky v plavkách, teda můžu vám říct, že jsou řádně při těle. Před sluncem se zde všichni pořádně chrání, opalovací krém je jejich nejbližší kamarád (od té doby, co jsem se pořádně připálil, tak už i můj)

Můj pobyt v Austrálii nebyl jen čistě poznávací, ale i vdělávací. Chodil jsem i do školy. Škola se nacházela ve čtvrti Bondi Junction. Ve škole bylo hodně Japonců, Korejců, sem tam Thajci, a také hodně Slováků a Čechů. Můj učitel měl 29 let, jmenoval se Ben.

Během svého pobytu jsem chtěl navštívit i hodně míst v Austrálii. Zašel jsem se podívat  do centra města, na operu, lodí do Tanaga ZOO, odkud byl krásný výhled na mrakodrapy, potom jsem se lodí přeplavil do zrekonstruovaného Darling Harbour. Bylo to tam krásné. Jelikož to bylo před Vánocemi, tak všude byly krásné výzdoby i u přístavu, a např. před restauracemi měli vánoční koule o průměru cca 50 cm.

Zastavil jsem se i na Kings Crosse. V této části se nacházely poměrně levné hostely, ale i hodně barů a erotických salónů.

Každý den se podobal tomu předešlému jako vejce vejci. Ráno jsem chodil do školy, po škole odpoledne do města. Oblíbil jsem si hlavně Kings Cross, operu a Darling Harbour.

Výstavba opery stála asi 300 mil. australských dolarů, peníze na ni se čerpaly z výnosů ze státní loterie. Přístav Darling Harbour zrekonstruovali asi za 60 mil. aust. dolarů. Přístav možná působí trochu komerčně, ale to vůbec nevadí a na jeho přitažlivosti to neubírá.

Před několika lety v SV oblasti Quensland objevili nové mušky na stromech. Potom cca na 10 let byl zakázán vývoz všech zemědělských produktů z této oblasti, aby se mušky nerozšírily i do ostatních částí. Policajti dokonce kontrolovali, zda se na vozidlech nevyvážejí nějaké rostliny nebo zemědělské produkty. Také bylo zakázáno přenášet zeminu a kameny z této oblasti někam jinam.

Na Silvestra zde byla naplánována obrovská oslava pro s 1 - 3 mil. návštěvníků a s až 20 tunami pyrotechniky, kterou plánovali odstřílet na ploše 6 km.

Na Kings Cross mě v podvečer nadháněči lanařili do svých sex podniků, hrudníky žen z celého světa mě lákaly do svých náručí. Měly ale smůlu, já na tyhle aktivity nejsem smiley. Dokonce ani jako student ne wink.

Večer jsem se zašel podívat k Ryoal Botanic Garden. V parku The Domain právě probíhal rockový koncert. Na trávnících v parku si užívaly sexuální radovánky některé dvojice bez jakéhokoliv ostychu. Mon Dieu, tohle není  pohled pro gentlemana.

Výběžek nad Ryoal Botanic Garden je jedním z nejkrásnějších míst, odkud je možné vidět město, operu, most. Nachází se tam kamenné křeslo Mrs. Macquarie point. Skrz vánočně vyzdobený Hyde Park jsem se vrátil  metrem do domu, ve kterém jsem byl ubytován.

Jedno odpoledne se u opery  konal country koncert, vstup byl zadarmo. Návštěvníky byli hlavně starší lidé, někteří z nich tancovali před pódiem. Většina mladších posedávala opodál na schodech před operou.

Opera má tři části, vlevo – západně byla restaurace, uprostřed se nachází největší část – divadlo a na východní straně je opera.

Po obědě jsem zašel i do IMAX CINEMA – studia Panasonic, v tomto kině bylo v té době největší plátno na světě, odhaduji, že mělo tak 35x15m. Síla! Kinosál měl stoupání cca 45 stupňů, takže se nemohlo stát, že někomu bude před sebou překážet něčí hlava J, to už by před vámi musel sedět opravdu obr.

3D filmy byly tehdy pro mě velkou neznámou (v Česku byl otevřen IMAX CINEMA až v roce 2003) a proto jsem si to pořádně užíval. Shlédnul jsem film o Galapágách, byl to opravdu zážitek vidět takový film v 3D kvalitě. Tehdy jsem si tak říkal, že když budou i hrané filmy v 3D kvalitě, tak kina budou mít o tržby postaráno a vidíte, neuběhlo až tak moc let a je to tusmiley.

Zvuk byl v tomto kině také skvělý, pouštěli ho z 12-ti různých zvukových kanálů z reproduktorů okolo.

V podvečer jsem si poseděl v přístavu a získal tak svůj první suvenýr Jspálený obličej, slunce je tady dost silné.

Jelikož jsem měl původní ubytování dost daleko od školy, našel jsem si jiné, bližší. Ubytoval jsem se u paní v důchodu, která byla velmi upovídaná, ráda kouřila a pila brandy J. V parku Domain se chystaly nové koncerty, zjistil jsem, že trávník tady nejen zalévají, ale i barví! Na zeleno. Oh la la, no co to je?

Rozhodl jsem se vylepit plakáty, že sháním parťáka na cestování. Na náměstí prodávali vánoční stromky – borovice z dovozu, no nic moc, co vám budu říkat.

V neděli bylo na Oxford street rušno. Prodávali tady různé drobnosti  a vánoční dárky. Zašel jsem se najíst do Mc Donaldu a potom jsem se přesunul na jih Sydney do NP Botany Bay. Nachází se zde místo, kde kapitán Cook prvně vstoupil na australskou půdu. Byla tady malá pláž Malabar beach, nalevo se nacházely skály s původní vegetací a napravo golfové hřiště.  Skály zde byly netradičně tvarované. Od moře totiž foukal vítr, občas i s pískem, narážel do skal a tvaroval v nich otvory a různé prohlubně.

Zašel jsem se podívat na golfové hřiště. Strašně v ten den foukalo a bylo poměrně chladno. Hráči se tvářili moc důležitě a stříleli přes skalní bradlo do moře. I já jsem dva míčky našel. Nebyly sice s podpisem Lee Westwooda, ale nevadíííí . Když jsem se vrátil do čtvrti, kde jsem bydlel, celkem mě pobavila ta kombinace tepla a Vánoc, na domech nalepené plakáty Merry Christmas, v komínech velké balíky se St. Clausem a teploty okolo 30 stupňů cool. Neuvěřitelné.

Ve škole nám rozdali lístečky se jmény žáků a učitelů, se kterými jsme si měli vyměnit dárek a odevzdat jim ho na Štědrý den. Blížily se Vánoce, doba, kdy máme být se svými rodinami a každému se tady asi i trošku stýskalo po domovu. Ve škole jsme se učili zpívat píseň od Johna Lennona Merry Christmas. Udělali jsme takový experiment, že každý si přeložil první sloku do rodné řeči, zrýmovalo se to (nejlepší to bylo v korejštině) a někteří zpívali anglický podklad, no byla to sranda. Já jsem neváhal a přeložil si to i do francouzštiny.

Učitel Bill byl zvláštní člověk, nosil dlouhé zrzavé vlasy, které neviděly šampon několik dní, hrál výborně na kytaru, nosil obnošené věci. Boty měl dost staré, byt si doma zařídil z vyhozených věcí (což sice v Sydney nebyla taková zvláštnost, no ale pro mě dost). Na konci hodiny nám zatancoval tanec novozélandských domorodců a bylo to dost věrohodné J. Byl to pro mě nejlepší zážitek ze školy. Dostali jsme i certifikáty o absolvování školy a dárky od spolužáků přímo z rukou St. Clause. Dostal jsem hrneček  (který jsem někde hned zašantrošil) a svojí spolužačce Dade jsem koupil plyšáka koalu, celkem ji potěšil. Ve škole jsme si připravili i pohoštění, donesli jsme si i národní jídlá, nejvíc mi chutnaly palačinky, které připravily spolužačky.

24. prosinec - tedy Štědrý den se v Austrálii neoslavuje, proto jsme byli ve škole. Obchody byly otevřené do pozdního večera, aby si opozdilci mohli dokoupit vánoční dárky pro svoje nejbližší.  Se spolužáky Martinem a Milanem jsme si byli v Bottle shopu koupit víno a pivo, aby bylo i co pít, v potravinách totiž alkohol nedostanete a vlastně to byla jediná příležitost na nákup alkoholu, jelikož 25.12. bylo všechno zavřené.

Takto „vybaveni“ jsme šli v podvečer na Bondi Beach. Tam byli i spolužáci z Japonska, kteří organizovali vánoční beach párty. Samozřejmě jsem měl z domova i náš produkt (slivovici) a nabídnul jsem jim ji. Tim z Taiwanu si dal frťana a měl dost, zvracel, měl zimnici. Nevím, co to je za národ, nic nesnesou no. Večer v osm hodin jsme se přesunuli do Darling Harbour, tam na plovoucím pódiu zpívalo asi 100 zpěváků vánoční písně. Před pódiem se na skútrech projížděli St. Clausové. Potom byla laserová show. Pobyl jsem zde s Japonci asi do půlnoci a šel jsem spát.

Australské Vánoce  vypadají následovně:  25. prosinec je (Christmas Day), v noci předtím chodí St. Claus a rozdává dárky. Ráno už jsou pod vánočními stromečky. Hodně Australanů ani stromečky nemá. Během dne dělají barbecue (grilování) v zahradě a grilované speciality jsou vlastně slavnostním vánočním obědem, případně večer se slavnostně prostře a podávají se vánoční jídla, a to kachna s nádivkou – z kuřecího masa, mrkve a hroznového vína. Na to se dává sladká šťáva, která se jemně připeče. Takovou kachnu si připraví už před svátky a nechají v lednici. Na Vánoce se krájí na plátky a podává se za studena s rýží, bramborami, salátem z červené řepy a zelným salátem. K tomu se pije červené víno. Po kachně následuje puding, přestože s naším klasickým pudingem to nemá moc společného. Chutná to jako kdybyste smíchali čokoládové těsto, hrozinky, kousky želatiny, zalili to rumem a na rozpálené pánvičce opekli, resp. připekli. Takový „puding“ se podává horký se zmrzlinou.

Tak naše tradiční vánoční jídla mi rozhodně chutnají více.Po večeři se rozdávají, podobně jako u nás, dárky. Druhý vánoční den nazývají boxing day, nevím podle čeho, možná podle toho, že v ten den se zbavují krabic od dárků... To jsem si tak sám vymyslel smiley.

Byl jsem pozván k mému učiteli Benovi na zahradní párty. Sešlo se nás u něj asi 15. Ben připravoval opečené klobásy, kuřata, saláty, různé maso. Čeští studenti opékali  naložené kuře, paráda, moje chuťové buňky si přišli na svoje J. Večer jsem šel ještě se dvěma spolužáky na druhou párty k holkám. Sešla se nás tam pěkná kopa Čechů a Slováků. Bylo zajímavé poslouchat příběhy ostatních. Byli to většinou mladí lidé pocházející z bohatších rodin, kteří byli až tady donuceni poprvé v životě pracovat. Byli i takoví, kteří měli v plánu udělat si nějaké zkoušky na Cambridge, jiní, jako Blanka, která na Slovensku vydělávala na tu dobu královské peníze, chtěli změnit způsob života. Holky navařily vánoční kapustnici, přestože chuťově nebyla jako od maminky J, ale aspoň trošku připomínala domov. Párty skončila ráno o páté hodině, kdy jsem šel pěšky na autobus, vycházelo slunce, bylo teplo, až bylo těžké uvěřit, že jsou Vánoce.

Během Boxing day (26.12.) jsem se chtěl jít podívat na start vánočního jachtingu ze Sydney do Tasmánie – kam měly lodě dorazit na Nový rok. Před rokem byly během této plavby i oběti na životech, přišla prý velká bouřka, která trvala půl dne a rozbouřila moře, vlny dosahovaly až 11 metrů!

Nakonec jsem na jachting nešel, nechtělo se mi. V televizi dávali relaci o Aborigincích – původních obyvatelích Austrálie. Jak vyrábějí klasické hudební nástroje. Např. takové didgeridoo – což je v podstatě duté pomalované dřevo, které vydává zvláštní zvuky. Jeho výroba spočívá v tom, že se najdou asi 40 cm silné větve z nemocného stromu. Větve se nařežou na 1 – 1,5 metrové kusy. Dají se na hromady a termiti vyžerou jejich vnitřek. Potom se zevnitř vytahne, co tam zůstalo, větev se oloupe a vyhladí se její  povrch. Některým doprostřed udělají i otvor, vloží opracované dřívko a zahladí. Potom se to pomaluje a nalakuje tmavým lakem. Nakonec se otvor, do kterého se fouká opatří náústkem z včelího vosku.

1998-2016 © Letenky.com, všechna práva vyhrazena.