OKOLO ALP 2. část -Campitello, Benátky, Cavallino, Nice

Benátky

Zvykl jsem si tady. Ráno tradičně už čekám na otevření potravin - na čerstvé pečivo a k tomu si dám nakrájet šunčičku. Ach, pro tu mám teda slabost. Francouzské kořeny se ve mně nezapřou.

Ještě když to tady tak pěkně dělají, že to ihned krájí na 0,5 mm plátky a ukládají do speciálních papírů určených pro tento účel. V potravinách bývá při spojeném pultu pečivo+šunky a salámy celkem fronta.

Tak to vyřešili tak, že si vezmete číslo a jdete si nakoupit. Když se na velkém displeji objeví  to vaše číslo, tak jste na řadě. Ušetří se tak dost času. Dobrý nápad.

Z hor pomalu odjíždím, tak jsem si dal ne moc náročnou, ale dost dlouhou turistiku. Cca 20 -25 km. Ráno jsem se vyvezl z Campitella lanovkou na Rifugio Des Alpes (2400) a odtud jsem si udělal velký okruh na západ až k průsmyku Pas de Duron (2168) a potom přes údolí zpátky.

První část byla na úbočí pod nádhernými skalami vrcholů Sasso Piato, potom okolo dvou horských chat hřebenovkou až do průsmyku a potom dlouhým údolím zpět do Campitella.

Tento okruh vřele doporučuji. Dá se udělat sice i v kratší verzi, ale pokud vám nic nebrání, určitě si ho vychutnejte celý.

Když jsem s karavanem jezdil v minulosti, vždy jsem mířil do chladnějších oblastí. Nyní si vyzkouším, zda se mi nezalíbí “karavanování” i u moře.

Autem jedu pod Marmoladu přes Passo Fedaia. Po 2 hodinách jízdy klesání z 1500 výškových metrů se dostávám na dálnici a jedu si to směrem na Lido. Zastavil jsem u 4**** kempu Mediterraneo, naštěstí měli volné místo - právě se jim jedno uvolnilo.

A ne ledajaké. V nejprominentnější řadě 20-ti parcel přímo u pláže. Pláž mám od karavanu asi 10 metrů (teď, když píšu tento cestopis, je 1:50 hod. po půlnoci a poslouchám burácející vlny na pobřeží). Parcely jsou sice nejdražší, stojí 33 € za noc, jsou dražší asi o 15 € proti těm ostatním, ale pokud človek chce jet, tak si to musí rezervovat a zaplatit rok dopředu. A minimálně týdenní pobyt je samozřejmě podmínkou! Tak tomu se říká štěstí.

V kempu bylo všechno, co člověk s karavanem potřebuje. Na parcele je přípojka na vodu, na elektřinu, dokonce i přípojka na odpad (což až takovou samozřejmostí nebývá), v kempu je obchod, informační kancelář, restaurace, pizzerie, bazény se skluzavkami, vlastní pláž, krásné cestičky, krásná soc. zařízení, pračky.  Mon Dieu, nádhera.

Benátky jsou krásné, dokáží vždy překvapit. Nejjednodušší a nejlevnější cestou, jak se dopravit do Benátek z Lida di Jesolo je jet úplně na JZ poloostrova do Punta Sabbion. Tam nechat auto za cca 5 € na parkovišti a potom si počkat na pravidelnou linku do Benátek.

Historie Benátek začíná někdy v 5. století, kdy nájezdy barbarů přinutili obyvatele římského Veneta usídlit se na bažinatých ostrovech Benátské laguny. Dnes žije v Benátkách asi 61500 obyvatel na ostrovech (což je jen asi třetina proti stavu před 50 lety). Na pevnině jich je asi 3krát více.

Benátky tvoří 117 ostrovů, 150 kanálů a 410 mostů. Přičemž jen tři jdou přes velký známý Canal Grande. Život tady není asi jednoduchý. Jde o neustálý boj s vodou a pravidelnými záplavami.

Existují tři příčiny záplav: mořská voda, voda z kanalizace nebo nárazová dešťová voda. Navíc na bažinatém podkladu celé město pomalu klesá. Říká se, že za 100 let klesly Benátky o 26 cm, ale podle některých i o 60 - 70 cm.

V každém případě během mojí návštěvy bylo všude sucho, nebyly potřeba žádné mimořádné pontony na chození po ulicích.

Všude byli samí turisté, ale náladu mi to určitě nepokazilo. Hned po vylodění jsem se vydal do úzkých tmavých a chladných uličik, kde trochu profukovalo.

Všude byly obchůdky se suvenýry, s tradičními maskami.

Ceny masek se pohybovaly v rozpětí od desítek až po stovky eur. Nejdražší byly opravdu kvalitní s pery a úžasným vypracováním. Celkem mě zaujala informace, kterou uváděli u většiny suvenýrů: „Painted in Italy NOT IN CHINA!“. Čínské výrobky tady asi v oblibě moc nemají.

Po kanálech se plavili gondoliéři s japonskými turisty. Moc se mi líbily masky, policejní lodě a hasičské lodě.

Benátky jsou zajímavé město, které stojí za návštěvu. Ročně do nich zavítá 20 miliónů turistů. 

Jeden den jsem si udělal vysloveně odpočinkový. Lovil jsem mušle na pobřeží a řádil ve velkých vlnách.

Moře mě tady však moc nezaujalo. Velké vlny, písek, pomalý vstup do vody a vodní rostliny dělají pro mně z Lido di Jesolo (ale i Cavallina, Bibione, Caorle atd.) jednu z nejméně pěkných oblastí na koupání, jaké jsem v životě viděl. Pískem a nečistotami zakalená voda není pro mně osobně velkým zážitkem na koupání. Ale každý máme jiný vkus.

Určitě se tady líbí milionům turistů, kteří sem jezdí na dovolenou. A to je z hlediska turismu podstatné.

Mám před sebou cca 750 km do Francie. Dalším bodem programu mého cestování je slavná Francouzská riviéra. Města jako Nice, Monako, nebo Cannes jsou známá pro nádherné pláže, azurovou vodu a bohatý kultirní a společenský život. Navíc Monako má vlastní mince a já si rád rozšířím svoji sbírku.

Jedu pod Miláno, Janov až na hranici s Francií do Ventimiglia.

U Nice se silnice zhoršuje. Silnici opravují, tvoří se kolony jedoucí krokem, tunely, velká stoupání a klesání.

Mýto tady postavili velmi nešťastně, není na výjezdech z dálnice, takže další čekání. Projížděl jsem tunelem u Nice, když jsem si všiml, že mi na palubní desce začala blikat signalizace „EPS“ a „ABS“. Potom se začala vypínat navigace, zhasla světla a u výjezdu z tunelu mi zasvítila i baterie a motor přestal fungovat. Merde. Hned mi bylo jasné, že budu mít další „netradiční“ zážitky z dovolené.

No co, problémy jsou na to, aby se řešily. Výstražný trojúhelník bylo třeba zanést za karavan co nejdále (stál jsem v pravém rychlostním pruhu, odstavný tam nebyl), výstražnou vestu, zavolat odtahovku, ručně signalizovat řidičům, aby zpomalili.

Odtahovka to stihla rekordně rychle, byla tam už za 15 minut. Velmi rychle jsem pochopil, že odtahová služba ve Francii není na to, aby pomohla, ale aby maximálně vydělala.

Velká neochota řidiče odtahovky poradit, nebo pomoci, byla až zarážející. Jeho úkolem bylo mně odvézt 5 km zpátky do Nice, odstavit mě na jejich parkoviště a vyúčtovat si službu. Poradit, to nehrozilo.

Odešel mi alternátor. V noci přivezli asi 5 dalších aut. Stoupání a klesání na dálnici tady dává autům řádně zabrat. Jsem zvědavý, co se v sobotu vyřeší. Auto nejede, jsem úplně mimo centra a bude víkend, nikdo nepracuje. Pěkná perspektiva.
 

Pokud se rozhodnete do Itálie cestovat letecky, klikněte na můj portál www.letenky.com.